Je tu konec února a až nyní jsme se dostali k víkendovému výjezdu. Před týdnem jsme Dodíka přivezli ze servisu, kde v hale a v teple strávil vlastně celou zimu. Bohužel nepřipojený na elektřinu a tak jsem se o osud nástavbové trakční baterie docela obával. No, obával.... máme ji už čtvrtým rokem, je to obyčejný olověný akumulátor Varta Dual Purpose 140Ah, a tak či tak se blíží konec její životnosti. Proto jsme chtěli pojmout víkend jako "zkušební", před jarními prázdninami. A dobře jsme udělali.

Naším prvním cílem byla Plzeň - areál Lochotína a místní zoologická zahrada. Říkal jsem si, že během těch zhruba 100km bude mít baterie možnost se řádně dobít a že uvidíme jak bude držet. A tak jedeme, po celou dobu jízdy panel boosteru jen poblikával oranžově, zelené barvy bylo minimum a po příjezdu na parkoviště (souřadnice: 49.758913, 13.361888, 80Kč za celou dobu parkování), nám ovládací panel hrdě ukázal zcela prázdnou baterii.

Takže ověřeno, teď je Dodík vlastně nepoužitelný. Nesvítí, netopí (i ventilátor rozfuku potřebuje napájení) a bez nastartovaného motoru ani nezapneme plynový vařič pro přípravu sobotního oběda. Ten jsme si chtěli udělat na parkovišti, před prohlídkou ZOO. A tady jsme měli možnost vyzkoušet výrobce jídla, který nám byl doporučen a jehož produkty jsem náhodným výběrem v týdnu nakoupil. Mají široký výběr jídel, balení jedno nebo dvouporcové, nepoužívá naprosto žádnou chemii, nemusí se skladovat v chladničce a ..... doba trvanlivosti je až 10 let! Je to vlastně zavařené jídlo a tak vydrží fakt dlouho. Proto jsem se trochu obával, jak bude chutnat.

A musím říct, že jsme byli velmi spokojeni. Produkty "Expres Menu" se určitě stanou běžnou součástí našich cest. Objednat se dají na jejich stránkách, ve slušné nabídce je ale prodává i prodejce dílů a příslušenství pro auta "Auto Kelly", jejichž prodejnu máme nedaleko. A tak jsme se alespoň dobře najedli a já kontaktoval Tomáše Brabce z KaravanyPro, že mám krizi a že během následujícího týdne musím mít novou baterii. Jarní prázdniny jsou totiž za rohem. Resp. za týden.

Plzeňská ZOO nás nepřivítala moc vlídně. Vstupné je tak na hranici toho, abych ho prohlásil za drahé ale hlavně je mimo sezónu a tak se na spoustě míst v areálu mohutně rekonstruovalo. Ano, je to logické a správné. Ale návštěvníky to moc nepotěší. V průběhu prohlídky jsme jsme si názor trochu opravili - některé expozice byly fakt parádní ale ten úvod nebyl rozhodně nic moc.

Ještě přidám jednu drobnou kritiku a pak už bude jen chvála: ztratit se v plzeňské ZOO, nebo nedojít tam, kam dojít chci, je docela jednoduché - jejich navigační systém po areálu je dost hrozný. Jinak jsou expozice většinou pěkné a návštěvník má docela blízký kontakt se zvířaty. Měl jsem sebou jen telefon, tedy žádný teleobjektiv a přesto mohu na ukázku nabídnou takovéto fotky:

Asi nejzajímavější byly ale dvě expozice, které v zahradě zrovna měli: první byl "pavilón jedu", se všemi možnými jedovatými potvorami. Hady, pavouky,..... Hlavně hadů mají krásnou kolekci a vidět všechny ty taipany, kobry, mamby, vodnáře není rozhodně nic pro ofidiofobifiky. A největší dojem na nás zanechala krásná výstava "Past na rovníku", mnohdy unikátní fotografie, suvenýry a fragmeny z cest Hanzelky a Zikmunda. Tam jsme byli hodně dlouho.

Po prohlídce zoologické zahrady Jana jako hlavní navigátor Dodíka zavelela směr k vyhlídce Mariina skála. Není daleko od Plzně. Koordináty dobrého parkoviště, na kterém by se jistě dalo i přenocovat, jsou 49.661914, 13.568230. K vyhlídce je to jen pár set metrů a místní les je krásný. Bohužel, na mnoha místech bylo jasně vidět, jaké škody letos napáchaly únorové vichřice. Vyhlídka byla ale moc hezká, hned vedle je v lese studánka, dokonce i se zcela funčním rumpálem, za parkovištěm je romantický Kornatický rybník, obklopený lesem (nekecám: našli jsme tam koupající se rodinu!) a tak sem v létě ještě jistě zajedeme. Na výlety je okolní krajina rozhodně lákavá.

Pomalu se blížilo sobotní pozdní odpoledne a když jsme v těchto končinách, je otázka večeře v podstatě vyřešena. Nemá smysl znovu psát o AngusFarm v Soběsukách u Nepomuku. Psal jsem o nich už v roce 2019 v rámci cesty "Za krásami Šumavy". Nicméně  tentokrát nám udělali dvojnásobnou radost: jeden pokoj byl volný (jinak se bez rezervace nedostanete ani do restaurace) a tak jsme měli noc vyřešenou. Opravdu se nám nechtělo v mrazu spát v netopícím/nesvítícím Dodíkovi a riskovat nachlazení před jarními prázdninami v Itálii. Takže nejenom super večeře (kdo si nedal jejich steak, dělá velkou chybu) ale i příjemná noc a dobrá snídaně. Sakra, to se ten víkend zlepšil :-)

Nedělní den sice začal slunečným (i když hodně mrazivým) ránem ale na všem, co jsme dnes chtěli navštívit, byla jen cedule, že je zavřeno. Turistická sezóna holt v únoru ještě nenastala. Zámek Hradiště v Blovicích: zavřen jak zámek, tak park, zřícenina Vlčtejna ve stejnojmenné obci: zavřeno. Plzeňské arboretum Sofronka, co byste řekli: zavřeno. A tak jsme vlastně jezdili od jedněch uzamčených vrat ke druhým, všude se prošli alespoň po okolí, u Plzně obešli hezký areál Kamenného, Boleveckého a Židlovského rybníka a vyrazili zpět do Prahy. Hlavního účelu bylo dosaženo - zjistili jsme, že Dodík není použitelný a výměna nástavbové baterie je naprosto nezbytná. O tom ale bude další, tentokrát trochu techničtější, článek.