29.12.2019 Co je vlastně kompostovací záchod?

Karavanisté po celé zeměkouli používají v podstatě pouze 4 druhy zařízení, na které i císařpán chodil pěšky. Mám na mysli záchod. S dovolením laskavých čtenářů budu v článku použítat toto označení, neboť WC (Water Closet) je minimálně u dvou typů z nich nepřesné. Takže tu máme:

Chemický záchod. V Evropě nejčastěji používané řešení, které všichni známe. Pod mísou je kazetová nádrž, do které dáme trochu rozkladné chemie spolu s vodou a vše, co pak do nádrže (většinou má obsah tak 14 litrů) spadne, se časem rozloží v takovou tu modrou nevábnou břečku, která se v místech tomu určených z kazety vyleje, ta se pak vymyje, znovu opatří chemií a připraví na další použití. Nevýhody jsou v poměrně malé kapacitě nádržky, která zachycuje jak veškeré lidské produkty, tak i splachovací vodu (i když ta se používá jen u vestavných modelů a jen trochu). Navíc je tu i poměrně značná ekologická zátěž. Ta chemie je totiž dost velké svinstvo.

Opravdové WC. Drtivá většina aut v Americe (kde neplatí stupidní limit 3,5t na obyčejný řidičák), plus drahá a velká auta v Evropě, jsou vybavena klasickým splachovacím záchodem, jak jej známe z domova. Nevýhoda: musíte mít opravdu velkou nádrž na vodu (300 a více litrů) a navíc v autě přibude speciální "Black water tank", neboli nádrž na fekálie. Prostě taková pojízdná žumpa. No a ta se musí někde vypustit. Ideálně na nezávadném místě.

Spalovací záchod. Zatím dost málo rozšířené zařízení, které jsme si podrobně představili ve speciálním článku. To, co do záchodu spadne, projde prostě žehem. Nevýhoda: nutnost připojení na elektřinu, samozřejmě i poměrně značná spotřeba proudu a jistá časová náročnost celého procesu. Dále nutnost speciálních jednorázových vložek.

Kompostovací záchod.  Krátce byl zmíněn i ve výše uvedeném článku. Je to zařízení, které zprvu prosazovali jen ekologičtí fanatici a nadšenci. Existuje na trhu už nějaký ten rok, dá se instalovat i do běžných domů i bytů a .... jsou i speciální modely do obytných aut. Největší poměr aut vybavených kompostovacím záchodem mají v Austrálii, hodně velký nárůst je i v Americe a občas se už začínají objevovat i v Evropě. Nové modely mají docela praktické využití a tak stojí minimálně za úvahu. Ale před úvahou se s touto technologií nejprve musíme blížeji seznámit.

Kompostovací záchod aneb ekologie v hlavní roli.

Ctwc-02

Existuje samozřejmě mnoho provedení a řešení. Od zcela jednoduchého, až po luxusní a docela drahá. My si představíme ten pro potřeby karavaningu nejklasičtější a zároveň si řekneme, v čem se dá u vyšších modelů základní princip vylepšovat.  A protože budeme mluvit o choulostivých věcech, měli bychom trochu definovat i terminologii. Američané to mají jednoduché: nazývají to "Pee" a "Poop", v jemné češtinářské verzi snad "čůrání" a "kakání". Původně jsem v článku všude používal české verze ale prostě to vypadalo divně a tak prosím obránce českého jazyka o odpuštění ale tady budu ta dvě anglická slovíčka používat. Nějak mi vadí míň :-).

Ctwc-01

Na rozdíl od všech ostatních typů záchodů totiž kompostovací verze poměrně výrazně odlišuje, kudy cestuje Pee a kudy Poop. Mimochodem, víte co obsahují?  Tak Pee je z 95% čistá voda a těch zbývajících 5% je sůl, močovina a nějaké ty organické komponenty. Poop je voda jen ze 75% (ale i to je docela dost) a 25% jsou zbytky jídla, vlákniny a... nějaké ty bakterie. 

Takže kompostovací záchod má tři hlavní části: Úplně nahoře je běžná záchodová mísa různých provedení a tvarů. Vyznačuje se poměrně velkým otvorem směrem do spodní části, v drtivé většině provedení opatřeným uzavíracím šoupátkem, jak ho známe i z chemických toalet. Ale pohled do mísy kompostovací verzi toalety okamžitě odhalí.

Ctwc-03

Je to právě speciální oddělená "cesta" pro Pee a pro Poop (proto se také pánové důrazně nabádají, aby i při malé potřebě na míse seděli).

Takže Pee se dostává do přední nádrže, jakéhosi kanystru, který má obvykle objem tak 2,5 galonu, tedy zhruba 9,5litru. Po jeho naplnění se mísa odklopí, nádrž vyjme, zavíčkuje a dá se odnést a vylít na jakémkoliv veřejném WC nebo v případě potřeby tam, kde nevadí zvýšený "příděl" močoviny. Pee je v podstatě ekologická záležitost a pokud nehrozí obtěžování zápachem nebo spálení rostlin, příroda si s tím dovede poradit a dokonce živiny v Pee obsažené i využít. Otvory vedoucí z mísy do nádrže na Pee jsou většinou uzavírané a otevírané pohybem vrchního krytu mísy a tak průnik zápachu do obytného auta nehrozí. Dražší provedení záchodů mohou používat napojení na vodu (jako naše chemické WC v obytňácích) a po použití místu trochu propláchnout, za cenu rychlejšího naplnění přední nádrže. Modely se samozřejmě mohou lišit i materiálem mísy, od jednoduchého plastu až po porcelán. Principiálně ale pro použití na malou stranu nepotřebujete u kompostovacího záchodu vůbec nic. Ani vodu a ani elektřinu, ani chemii. Čas od času nádržku propláchneme např. octem a máme pořád čisto. Nevýhodou ale beze sporu je, že obsah v průběhu vylévání opravdu zapáchá. Dokonce výrazně více, nežli ten z Poop.

Pro použití na Poop ale už musíme záchod připravit a do spodní zadná části vsypat něco, co bude spadnuvši produkt vstřebávat. A tady se dostáváme do oblasti "zaručených a ideálních a ověřených kombinací", které každý cestovatel a majitel kompostovacího záchodu bude obhajovat a bránit. V Americe a Austrálii je nejčastěji používaná směs rozemletých kokosových skořápek (resp. hlavně té vlákniny, co mají na povrchu) a nějaké jemné dřevěné drti. Ideálně z hodně aromatického dřeva. Cedr je prý úplně skvělý. Cílem je, aby směs měla co nejmenší objem před použitím (musí se v autě někde skladovat a tak slisované kostky, podobně jako naše pilinové brikety, jsou ideální). Dále aby dobře nasákala vlhkost a vázala vazký materiál Poop a aby také sama neutralizovala zápach. To co vidíte na fotografii, je směs už z použitého záchodu.

Ctwc-04

Takže při přípravě na cestu naplníte spodní zadní část směsí. V našich podmínkách se podle možností nabízí rašelina, piliny, dřevěná drť, trochu aktivního uhlí, apod. Možností vyzkoušet a vyvinout vlastní ideální směs se spousta. Celkový objem připravené směsi není pro jedno naplnění nijak velký. Samozřejmě se hodně liší podle typu použité toalety. Vyrábějí se samozřejmě i v různch kapacitách, pro různě početné posádky. Pro záchod běžné velikosti stačí objem tak okolo 2-4 litrů.

Ctwc-05  

Při použití záchodu pro Poop vše spadne do připravené směsi a budto mechanicky (záchod má po straně točící se pákové madlo) nebo u lepších verzí elektricky se vše rozmělní a promísí. Samozřejmě čím pečlivěji, tím lépe. Tady elektrická řešení vítězí. Líný člověk, který jen párkrát zatočí klikou, se nedočká uspokojivého rozmělnění, tím spojení se směsí a zadělává si na zápach. Při pečlivé práci je ale směs prakticky bez jakéhokoliv zápachu. V případě elektrických verzí můžeme vybírat mezi více provedení a forem, jak záchod směs po použití promíchává. Toto na obrázku už je hodně fajnové řešení.

Ctwc-07

Asi není třeba říkat, že použitá směs ze záchodu je vlastně vynikajícím hnojivem a zbavit se jej někde v přírodě není žádným proviněním proti ekologii. Zbývá dodat, že i ty nejlevnější modely mají vývod na odvětrávání pomocí malého ventilátoru a tak v sobě vlastně mají zabudovaný SOG. Je to stejné jako u našich chemických toalet. Jakmile odklopíte horní víko a vysunete přepážku mezi mísou a spodní částí, uvede se odvětrání automaticky v činnost.

 

Jaké jsou vlastně nevýhody kompostovacího záchodu?

Vezmu to z pohledu nás Čechů, Moravanů a Slezanů: za prvé cena. Zatímco kompletní set chemické toalety od Dometicu nebo Thetfordu pořídíte někde okolo 13000Kč, za základní jednotku kompostovací toalety, s mechanickým promícháváním (viz. první obrázky) dáte lehce pod 1000USD, tedy vlastně dvojnásobek. Na Amazonu je např. teď zajímavá nabídka "starter setu" za 1050USD.

Ctwc-06

Za druhé: jen málo z nás začíná svůj obytňák snů stavět od nuly a tak jsme většinou už "evropským" chemickým WC vybaveni. No a kdo ho jen tak dobrovolně vyhodí a pořídí si dvakrát dražší kompostovací verzi?. Za třetí: musíte mít nějaký dobrý zdroj "náplně" na Poop. Na trhu toho zatím moc není. Máte-li tedy přístup k levné rašelině, trochu i k pilinám či dřevěné drti, už je úvaha zase někde jinde. Za čtvrté: kompostovací záchod si opravdu hodně nerozumí s toaletním papírem. Ani s tím speciálním pro karavany. Málo platné, Poop je v tomto případě suchý proces a papír se tam nehodí. Takže jako v řeckém hotelu: někde na záchodě musíte mít samostatný odpadkový koš jenom na použitý papír. Pro spoustu z nás neakceptovatelné řešení. No a za páté: Ať budete mířit jak budete chtít, mísu zcela čistou nikdy neudržíte. A pak musí nastoupit gumové rukavice, voda, případně nějaká čistící chemie. Takže této nepříjemné práce se nezbavíme ani v případě kompostovací toalety.

Na YouTube jsem našel krátké ale velmi názorné video (má 7minut), jaká je běžná práce s kompostovací toaletou. Ta je ve videu umístěna v obytném přívěsu Airstream.

A tím náš "voňavý" článek končí. I když má mnohá "ale", je kompostovací záchod rozhodně plnohodnotnou a k přírodě nesrovnatelně šetrnější alternativou k evropskému klasickému chemickému záchodu. Stojí rozhodně za úvahu a osobně bych to viděl takto: bude-li někdy jakákoli smysluplná možnost výměny (třeba se mi moje chemická toaleta nenapravitelně rozbije a bude vyžadovat kompletní výměnu), budu velmi ale velmi vážně uvažovat.

Ctwc-00b

Co vás zajímá?

Kontakty na nás

Náš parťák obytňák

Jirka a Jana
Praha

jiri.pm@seznam.cz