28.-30.6.2019 - Ústeckým krajem

Patříme mezi karavanisty druhu nonstop-cestovatelé. Nedovedu si představit s obytňákem vyrazit od domu, dojet na místo "M", tedy většinou někam do kempu, tam zaparkovat, popřipojovat, postavit předstan nebo vytáhnout markýzu, pod ní umístit kempingový nábytek a... celý víkend trávit na tom samém místě. Koupat se, chytat ryby, grilovat či jen tak popíjet pivo. I když samozřejmě naprosto chápu, že pro spoustu lidí je to hlavní styl kempování a nemohu to odsuzovat, je to jistě skvělá relaxace a tak to má být. A dokonce, když jsou v posádce malé děti, asi i jediná možná alternativa. My s Janou se už ale druhý den na stejném místě trochu nudíme a hlavně bereme ježdění s autem hlavně jako poznávání. 

Takže před každou víkendovou výpravou už máme zaběhnutý rituál: Jana (je to učitelka milující historii, taky přírodopis a všechny ty učené věci okolo) mi přinese papírek. Na něm je seznam zajímavých míst z nějaké oblasti, která je tak velká, aby šla prozkoumat právě za víkend (nebo prodloužený víkend, nebo dovolenou, ono je to vlastně vždy stejné). "Tohle bychom mohli vidět". Sluší se asi dodat, že vždy myslí i na mě, aby mi místa připadala také zajímavá, aby tam byl i nějaký ten pohyb přírodou, takže většinou k seznamu nic nenamítám. No já si pak seznam vezmu, do mapy zanesu jednotlivé zastávky a podle toho jak to vyjde, naplánuji cestu. A tak ve čtvrtek minulý týden donesla pár zajímavých míst v Ústeckém kraji. Všechno cca 70km od nás, blízko sebe, takže pohoda.

Jul-1st-01

Naplánuji si trasu (většinou od nejvzdálenějšího místa postupujeme směrem k domovu) a u každého zastavení najdu místo na parkování. Naprosto nevím, jak postupovali naši kolegové v minulosti, když nebyly nástroje jako Google StreetView a turistické mapy na Seznamu. Pro mě jsou hlavním pomocníkem při plánování. Kouknu na dané místo zeshora, přes Street view prohlídnu realitu, klikem si ukážu souřadnice a zapíšu do Janina seznamu. Jednotlvé body očísluji podle pořadí, jak je budeme navštěvovat a přidáme i zajímavá místa na nocování. Celé to trvá jen chvilku. Už máme docela praxi. Takže pak vlastně jedeme jen podle "čísel". Po prohlídce jedné zastávky a po nástupu do auta pak vždy jen zadám další souřadnice. Zabloudit se nedá.

No a tento víkend byl náš první "bod zájmu" pro nás nejmladší skanzen v Čechách: Zubrnice. Vyrazili jsme už v pátek, tradičně ignorovali dálnice a hlavní tahy a dorazili do Zubrnice okolo páté odpoledne. Vybrané parkoviště má koordináty 50.648359, 14.223865, je trochu šikmé ale jinak dost velké a blízko všemu důležitému. I když skanzen zavíral právě v 17h, ochotná slečna průvodkyně nám dala "soukromou" prohlídku. Na Zubrnicích je zajímavé to, že jednotlivé budovy skanzenu jsou součástí vesnice. Tedy žádný oddělený areál ale při návštěvách jednotlivých domů, usedlostí, kostela, staré školy, dobového krámku, chodíte prostě po vesnici. Zubrnice mají obecně úžasnou náladu, klid a pohodu a určitě se sem ještě někdy vydáme na nějakou z pořádaných akcí. Asi to bude zářiové sušení ovoce v historické sušárně.

Jul-1st-02  Jul-1st-03

Jul-1st-04  Jul-1st-05

Před návratem zpět na parkoviště ještě rychlá obhlídka Zubrnické museální železnice s kolekcí historických vagonů a lokomotiv, skromná večeře v Hostinci u Pernekrů a pak už se západem slunce k Dodíkovi. Parkoviště je vedle hřbitova a byl z něj i krásný výhled na celé Zubrnice. V posledních paprscích zapadajícího slunce romantika jako prase. Kvůli šikmé ploše jsem poprvé použil před více než rokem zakoupené nájezdové klíny. 

Jul-1st-06  Jul-1st-07

No a protože na parkovišti byla také info cedule, popisující okolní zajímavosti, ráno vyrážíme drobně modifikovanou trasou. Nejprve zastávka na Víťově rozhledně u Náčkovic. Upřímně, rozhled stejně krásný jak zezdola vedle rozhledny, tak z prvního patra, kam jedině je vpuštěn návštěvník. Okna jsou navíc zasklená a zaplatíte 30kč vstup. Raději se jen rozhlédněte odspodu a jeďte dál. Zastavit se dá na 50.647958, 14.281273.

 Jul-1st-08

Co si ale určitě nenechte ujít, je kaňon Bobřího potoka, tedy hlavně vodopády v Bobří soutězce. Budete-li v okolí, nastavte navigaci na 50.659249, 14.341703. Na Google to sice ještě vidět není ale vzniklo tam dobré parkoviště, kam se pár bydlíků jistě vejde. Pak stačí ujít po stezce pár set metrů a dostanete se do kaňonu. Na tak malý potok jsou dva vodopády moc pěkné a docela i velké. Po prvním se dá i lézt, děti budou nadšené, druhý stéká ze skály, z výšky tak druhého patra. Nastříkejte se proti klíšťatům.

 Jul-1st-09  Jul-1st-10

Už ta zhruba 300m cesta do soutěsky je krásná ale vodopády nás v tom parném dni dostaly. Proto dvě kráťounká videa obou hlavních hrdinů. Podotýkám, že se jedná o velmi nízký stav vody. Ten první vodopád najdete poměrně snadno:

 Ke druhému musíte odbočit vpravo ze zelené turistické značky. Po cca sto metrech jste u něj:

V kaňonu Bobřího potoka jsme strávili krásné chvilky. Ve svých už vlastně kmetovských letech jsem bosky lezl potokem a vodopády nahoru a dolu a bylo mi blaze :-)

Jak známo, voda vzbuzuje chuť k jídlu a protože bylo poledne, když jsme vyrazili dále, začali jsme hledat vhodné místo. A našli ho! Zastavte se na náměstí v Kravařích. Je dost velké na zaparkování obytňáku a hned vedle hlavní silnice je nenápadný průchod a v něm nová restaurace, specializující se na burgery. Nedopadli jsme vůbec špatně. Místo hranolků dělají pravé vlámské frity, burgery mají skvělé a sedíte na dvoře, pod slunečníky v příjemné stínu. Vedle vás je malý výběh koz a dokonce voliéra se Sovicí sněžnou. O děti je postaráno.

Jul-1st-11

Další posun o necelé 3km a jsme v Konojedech. Zaparkovat se dá luxusně na náměstíčku, koordináty jsou 50.628117, 14.351315. Je o pár desítek metrů dál je nově renovovaný Konojedský zámek s Kostelem Nadnebevzetí Panny Marie. Zámek je nepřístupný, brzy z něj bude luxusní domov důchodců ale do kostela se lze dostat. Musíte ale vědět kdy a jak. Odměnou muže být soukromá prohlídka kostela, vč. míst, kam se normálně člověk nedostane. A na tak malou vesnici vás třeba obrovitý, více než 15m vysoký oltář z italského mramoru jistě ohromí.

Jul-1st-12  Jul-1st-13

Jul-1st-14   Jul-1st-15

Když obejdete zámek, o kousek dál v lese najdete bývalý lom se zbytkem několika lávových proudů s unikátní ukázkou sloupcové odlučnosti čediče. Ano, jsou to známé Konojedské bochníky. Díky sloupcovitému až bochníkovitému rozpadu analcimického a nefelinického tefritu, jevu u českých vulkanitů neobvyklému a jedinečnému, byla tato lokalita 21. 10. 1966 vyhlášena národní přírodní památkou s oficiálním názvem "Dubí hora". Rozhodně zajímavé místo.

Jul-1st-16  Jul-1st-17

Zatím jsme jaktakž drželi časový plán. Ten vzal za své, když Dodík dorazil do městečka Úštěk. Zaparkovali jsme luxusně na náměstí a měli v plánu navštívit rekonstruovanou synagovu, prohlédnout si známe ptačí domky, možná zajít na poměrně velký židovský hřbitov, prohlédnout si okolí z proslulé Kalvárie u Ostré. atd. Parkování na 50.584435, 14.342056.

Bylo vedro a tak po uzamčení Dodíka nás nápis naproti přes náměstí docela zaujal. "Pivoteka Pod Sedlem". No, zašli jsme, vyzkoušeli jejich čepovaná piva a, světe div se(!), Janě jedno z nich chutnalo! První pivo v životě! Navíc, v pivotéce byl kromě majitele i sládek, který má na svědomí jedno z těch čepovaných piv a tak bylo o čem povídat, v místnosti bylo docela příjemně.... 

Jul-1st-18

Po dvou vypitých pivech bylo jasné, že v Úštěku musíme zůstat tak čtyři hodiny. Ale dozvídáme se také, že zrovna dnes, v letním amfiteátru pod Ptačími domky, má koncert Ondřej Havelka a jeho Melody Makers! Skvěle, takže celý zbytek odpoledne a večer budeme zde. Vyrážíme na procházku městem a za naplánovanými cíly.

Prvním byla Úštěcká synagoga. I když jsme s Janou bez vyznání, fascinují nás příběhy, kdy se zpuštošeným stavbám v naší zemi, a že jich tu po čtyřiceti letech komunismu bylo, podařilo vrátit jejich původní krásu, význam a účel. Prostě nejsme pro žádné náboženství ale jsme proti barbarství. A synagoga v Úštěku je jedním z Fénixů z popela povstalých. Její stavba se datuje do let 1791 až 1794. Druhou světovou válku sice přečkala bez větší újmy ale v poválečném období byly sousední domy strženy a synagoga chátrala. V 70. letech byl vydán demoliční výměr, v 80. letech se dále rozpadala střecha a vnitřní vybavení shořelo. Rekonstrukce se dočkala až v letech 1993 až 2003. No a tady máte porovnání.

Jul-1st-19  Jul-1st-20

Pěkné, že? Navíc v suterénu synagogy je i židovská malotřídka a tak si Jana mohla po včerejší staré křesťanské škole, vyzkoušet dnes i tu židovskou :-)

Jul-1st-21

O kus dál od synagogy jsou Ptačí domky. Postavili si je italští řemeslnící na místě lomu, ze kterého lámali kámen na stavbu právě Konojedského zámku, když je na tuto práci do Čech pozval František Antonín hrabě Špork. Dva z domků byly sice dnes zrovna pod lešením ale stejně na vás dýchne duch italských městeček.

Jul-1st-22

No a pak jme si prohlédli ještě krásnou soukromou přírodní zahradu, pak ten židovský hřbitov a už byl čas vrátit se pod ptačí domky na koncert Ondřeje Havelky. Za soumraku pak opuštíme Úštěk a přesouváme se jen kousek za město. Je tam pěkné travnaté parkoviště, ideálně položené pro zítřejší výlet na Kalvárii či zříceninu hradu Helfenburk. Takže poslední fotky z báječného městečka Úštěk. Pivo si v PET lahvích bereme sebou! 

Jul-1st-23  Jul-1st-24

Noc tedy trávíme na parkovišti "Pod Helfengurkem", s koordináty 50.582045, 14.366861. Probouzím se brzy, luxusní počasí, ráno i snesitelná teplota a tak nechávám Janu spát, beru kolo a vyrážím vzhůru do kopce. Za vesnicí Ostré se z prudého stoupání stává už šílený krpál. Blíží se vrchol kopce a proslulá Kalvárie Ostré. Postavena byla v letech 1704-1707 vystavět ji nechal pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství. Nahoru vede tradičně Křížová cesta a úplně na vrcholu je impozantní schodiště a tři symetricky uspořádané kaple. Teď, po sedmé hodině ranní tu není živé duše. Tedy kromě jednoho mladého páru ve spacácích přímo u jedné z kaplí. Schodiště i stavby jsou již trochu unavené, co mě ale naprosto ohromuje, je výhled do kraje. Seděl jsem tam snad půl hodiny.

Jul-1st-25  Jul-1st-27  

Po návratu do Dodíka se u snídaně s Janou rozhodujeme pro změnu: vzhledem k rekordním teplotám co dnes mají být, vynecháme Helfenburk (cesta na něj a zpět dá přes pět kilometrů) a popojedeme za posledním cílem - procházku Kosteleckými bory. Je to jen 8km vzdálené místo a po příjezdu nacházíme další krásné travnaté parkoviště, kde by se dalo nejenom nocovat ale je odtud i dobrý výchozí bod na turistické trasy. Parkoviště je schované za osadou Obrok, pod koordináty 50.555086, 14.450950.

Jul-1st-28

Na něm zanecháváme Dodíka a čeká nás krásných 15km Kosteleckými bory. Je to okrajová část Kokořínska a uprřímně, za celý výlet jsme potkali jednu jedinou dvojici jiných lidí. Jinak jsme měli les a skály jen a jen pro sebe. A že je cestou opravdu na co koukat. Skalní útvary okolo Kostelce, mohutné převisy Tisícového kamene (ráj trampů), nebezpečná ale krásná Martinská stěna a nádherný rozhled z Čapu. Na vyhlídce je i tzv. Čapská palice, jakoby přenesená sem z Monument Valley.

 Jul-1st-30  Jul-1st-31

Jul-1st-32  Jul-1st-33

No a po poledni se teplota vyhoupla k 37°C a my rádi utekli zpět k Dodíkovi a domů do Prahy. Skončil další krásný víkend a mi si znovu uvědomili, jak moc máme rádi cestování "od vesnice k vesnici". Protože v té naší malé zemičce je prostě všude mnoho co k vidění. Bohužel jsme za celé skoro tři dny na vedlejších cestách nepotkali žádného kolegu bydlíkáře. A pak, když jsme kvůli vedru jako cestu domů do Prahy vyjímečně zvolili dálnici, najednou jsme míjeli jeden obytňák za druhým. Kam proboha tak všichni utíkáte ?

Za svůj život jsem sjezdil (kromě dvou) všechny evropské země a čtyři kontinenty. A se vší zodpovědností tvrdím - máme nádhernou zemi, kromě moře máme od všeho, co nás jinde tak fascinuje a pořád a stále je u nás co objevovat. Třeba hned za nejbližším kopcem....  

 

Co vás zajímá?

Kontakty na nás

Náš parťák obytňák

Jirka a Jana
Praha

jiri.pm@seznam.cz