7.-9.9.2018 - Na jih od Kutné hory

Obec Čestín, ležící kousek severně od exitu č.49 dálnice D1, pořádala o víkendu slavnost u příležitosti 700let své historie. Kousek od vesnice jsme totiž celý život pořádali dětské tábory a tak je Čestín pro Janu i mě trochu srdeční záležitost. Proto jsme na víkendový výlet vyrazili tím směrem. Slavnosti byly plánovány jen na sobotní odpoledne a večer. Nicméně předpověď slibovala ucházející počasí po celý víkend a tak jsme z Prahy vyrazili už v pátek s tím, že "Kutnohorsko" prozkoumáme trochu detailněji. I když se zrovna nejedná o typickou turistickou oblast, určitě se něco k prohlédnutí najdeme. Po startu jsme samozřejmě museli věnovat zhruba hodinu zpoždění naší nejúžasnější páteřní dálnici D1. Nějak nechápu, proč v této zemi platíme dálniční poplatek.

Kh-01

Sjíždíme na Exitu56 a prvním cílem je Zruč nad Sázavou, resp. zámecký park. Je již po páté hodině odpolední a tak na návštěvu zámku, který byl v letech 2003 až 2008 v několika etapách pěkně zrekonstruován, musíme nechat na jindy.  Nyní je zde nejen sídlo radnice a městské galerie, ale je v něm i vodácké muzeum, muzeum panenek a nabízí i dva prohlídkové okruhy. Takže bohužel až někdy příště.

Ale i procházka parkem byla docela příjemná a zapadající slunce vytvořilo nejen krásnou páteční "relaxační" atmosféru ale pomohlo i těm několika fotkám, které jsem udělal.

Kh-02  Kh-03

Kh-04  Kh-05

I když parkoviště na souřadnicích 49.745473, 15.103859 není velké (a šikmé), přesto tu lze docela v pohodě i větší obytňák zanechat a do zámku je to pak už jen skok. 

Opouštíme Zruč nad Sázavou a vyrážíme směrem na Zbraslavice, kde je navigátorkou doporučeno přenocovat u místního pivovaru. No to vůbec nezní špatně! Takže těch 12km jsme už za soumraku ujeli vcelku rychle.

Kh-06

Zbraslavice mají zhruba 1500 obyvatel a místní zámeček byl přetvořen v pivovar a v jeho druhém křídle je docela zajímavá sochařská galerie, kde se každoročně pořádájí umělecká sympózia. Spojení piva a umění sochářského se zdálo být optimální až do doby, než jsme zastavili a zjistili. že pivovar má otvírací dobu pouze ve všední dny a to jen od 10h do 15h ! A tak představitelům obce navrhuji změnu názvu: nahraďte název "Zámecký pivovar Zbraslavice" vhodnějším termínem "Závodní obědovna", protože takto ničím jiným není. 

Kh-07

Za zámečkem kdysi stál nějaký statek, který se věky stal zříceninou. Nyní je postupně opravován a přetvářen právě v sochařské dílny. A před ním jsme našli dobré místo na první nocleh. Okolo klid, na náměstí kousek a všude kolem jsou rozmístěny různé sochy z předchozích setkání sochařů. Takže docela zajímavé prostředí. Stojíme na 49.812076, 15.181012.

Kh-08 Cestin-010

Večerní procházka po městečku, dvě piva (v nabídce jen Kozel, to místní nemají nikde) v hospůdce u Jakuba na náměstí, zakončuje docela vydařený pátek. K večeři se Jana vytasila s obalovaným "sýrovým chorošem", který dostala od kolegyně. Vlastně se jmenuje Sírovec žlutooranžový a byl naprosto úžasný. První kontakt v mém životě s touto houbou a hned jsem se zamiloval.

V noci lekce sprchlo ale ráno nás přivítala modrá obloha a slunce. Před odjezdem jsme si trochu lépe prošli okolní sochařské království. To místo totiž má takovou zvláštní, pohodovou atmosféru.

Kh-11  Kh-12

Kh-13  Kh-14

Kh-15  Kh-16

Málá odbočka a poznámka na téma svatební svědek: Když je někdo něčí svatební svědek, většinou se tato funkce bere vcelku formálně. Účast na svatbě, podpisy, fotka ženicha, nevěsty a obou svědků, někdy následný únos ale tím úloha svědka plus-mínus končí. Já mám to obrovské štěstí, že můj svatební svědek bere svou funkci zodpovědně a i když se už bohužel nevídáme tak často jako v dobách mládí, tak každý rok, mě v den našeho výročí ráno diskrétně upozorní, že máme s Janou za sebou další rok. Pokaždé. No a tuto sobotu ráno, 8.9.2018 mi pípnul mobil a přišla SMSka s blahopřáním. S tou ženou, co si ještě hoví v posteli a čte si, jsem už devětadvacátý rok. Díky moc Svoby, málem jsem zase zapomněl ! A tak moc děkuji svému skvělému svědkovi, že mám možnost zaranžovat alespoň takovou malou slavnostní snídani.

Kh-17  Kh-18

Odjíždíme ze Zbraslavic ale jen asi 3km daleko. Míříme do obce Bohdanec. Kousek za ní, vedle švestkového sadu, je krásná rozhledna s poetickým názvem "Bohdanka". Její parkoviště, které zájemci najdou na  49.783852, 15.230120, by klidně mohlo dobře posloužit i na případný nocleh. Je stranou od civilizce a je tu krásně.

Kh-19

Bohdanka je dřevěné konstrukce, velice bytelná, spřístupněna byla v roce 2011 a se svou výškou 52,2m se jedná o nejvyšší dřevěnou rozhlednu u nás a patrně i v celé Evropě. Otevírá v deset hodin dopoledne a vstupné je 40Kč/os. Jsme tu o půl hodiny dřív a tak máme možnost prohlédnout si i nejbližší okolí rozhledny. Jsou tu různé atrakce pro děti, dřevěné sochy, bufet, toalety, lavičky pro odpočinek, prostě "dá se tu příjemně pobejt". No a když jsme pak vystoupali nahoru, otevřel se nám i nádherný rozhled do okolí.

Kh-20  Kh-21

Kh-22  Kh-23

Než jsme opustili Zbraslavice, tak jsme si prohlédli ještě jeden odlehlý, ale docela zachovalý, židovský hřbitov. Při jeho hledání a následném parkování nás mile překvapil kolega bydlíkář, který jel okolo nás v autě, zastavil a hned nabízel, jestli se u něj nechceme připojit na elektřinu.  Bydlí prý za rohem. S díky jsme odmítli, šlo jen o krátkou návštěvu hřbitova ale hřejivý pocit z kolegiální nabízené pomoci v nás zůstal. Na malém parkovišti u jeho sídla, odpočívala moc pěkná alkovna EuraMobil. Snad se na mě nebude zlobit, když "prásknu" jeho souřadnice. 49.818674, 15.185075.

Kh-24

Bylo už docela dlouho po poledni, když jsme se vrátili zpět k Dodíkovi a začali hledat nějaké vhodné místo na oběd. Když máme dnes to výročí svatby, ať je to něco pěkného. Zkrátím to: v půl třetí odpoledne jsme byli stále na začátku. VŠECHNY alespoň trochu slušné restaurace v okolí nám hlásily to samé: máme tu svatbu, pro veřejnost uzavřeno. Dopadli jsme stejně v pivovaru ve Zbraslavicích, v restauraci Agnes v Bohdanči, v Pančavském mlýně, v hotelu Svatý Hubert..... Jana už navrhovala, že si slavnostní oběd uděláme v autě ale já se ještě vzdát nechtěl. A tak díky tvrdohlavosti jsme poznali, alespoň z mého pohledu, nejlepší rybí restauraci u nás.

Budete-li někdy v tomto kraji hledat dobré místo na jídlo, zadejte okamžitě do navigace 49.851651, 15.222796. Souřadnice vás navedou na parkoviště Rybářské bašty u Svěceného rybníka, ležícího na řece Vrchlici. Rybáři si mohou zakoupit povolenku k lovu, nabízí se jim 17 mol s rybářskými sruby, každý s možností přespání pro dva lidi. No a hlavně je tu ta restaurace. Vzhledově je naprosto obyčejná ale pohled na jídelní menu vás přesvědčí o tom, že milovníci ryb a mořských plodů našli to nejsprávnější místo. Jen na ukázku: grundle, žabí stehýnka, šneci, mušle, slávky, krevety, ryby sladkovodní i mořské... Prostě pohádka. Navíc, Rybářská bašta je krásně umístěna hned u vody a okolí vypadá náramně.

Kh-25

Když jsme dorazili my, byl v denní nabídce žlutoploutvý tuňák, pečený na roštu s olivovým olejem, petrželkou a chilli papričkou. Dali jsme si ho se zeleninou, opékanými brambory a lahvinkou bílého vína. Významnou část svého života jsem se vláčel všude možně po světě, jedl v drahých i ve velmi drahých restauracích (snad tedy mohu i srovnávat) a naprosto zodpovědně prohlašuji, že místní kuchař u Svěceného rybníka opravdu ví, jak se připravují ryby. Ten tuňák byl v naší zemi bezpečně nejlepší, jakého jsem tady kde jedl. No podívejte se na tu lábuš:

Kh-26

Po jídle a hlavně po víně jsme se asi tři hodinky procházeli po okolí rybníka. Při troše dobré vůle se dá celý obejít, kousek odtud je třeba docela zajímavé opuštěné nádražíčko, vedle restaurace je malá farma, kde pěstují vlastní ovce, prasata a kozy. Ani rodiny s dětmi se tedy nudit nebudou. Web stránka je: http://svecenyrybnik.cz/.

Kh-27

Kh-28

Kh-29

Pak už jsme vyrazili přímo do Čestína, na oslavy 700let historie této obce. Upřímně, asi jsme tak nějak čekali víc. Celá akce byla spíš milou vesnickou letní víkendovou zábavou ale asi nic jiného být ani nemohla. Místní ochotníci hrající jakýsi humorný kus na autobusové zastávce, expozice techniky dobrovolných hasičů, nějaké ty stánky s občerstvením a rukodělnými výrobky, soutěž o nejlepší koláč.... a to bylo asi tak zhruba vše. Ale odpoledne i večer to byl docela hezký a určitě nebyl ztrátou času.

Kh-30

Za soumraku jsme tedy opustili slavnost a v lesích severně od Čestína strávili noc ze soboty na neděli. Útočiště nám poskytl začátek lesní cesty, samozřejmě ten bez zákazu vjezdu. Protože celé okolí netrpí nějakým silným světelným smogem, obdivovali jsme po setmění krásnou oblohu s milióny jasných hvězd a s čistě viditelnou mléčnou dráhou.

KH-31

Nedělní ráno bylo opět sametové a Jana naplánovala ještě tři cíle cestou zpět do Prahy. Prvním byla rozhledna u obce Vysoká. Vedle stejnojmenné rozhledny jsou v malém lesíku na vrcholu kopce zajímavé trosky barokního letohrádku s kaplí sv. Jana Křtitele, zvaný Belveder. V letech 1695–97 jej nechal vystavět majitel malešovského panství František Antoním Špork, pravděpodobně podle plánů Giovanny Battisty AlliprandihoKaple sv. Jana Křtitele, vysvěcená 24. června 1697, kuchyně a sklep se nacházely v přízemí. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran (mimo východu) a za předsíněmi upravenými na způsob krápníkových jeskyní byla kaple se sochou sv. Jana Křtitele, nad kterou viselo slunce jako baldachýn, z něhož proudila voda. V prvním patře byl velký sál a čtyři pokoje, určené pro pobyt hraběte. Věžička na střeše sloužila jako rozhledna. Před hlavním vchodem byly vybudovány dvě budovy poustevny, určené pro pobyt mnichů, kteří měli o areál pečovat. Celý objekt byl obehnán kruhovou okrasnou zdí. V době výstavby letohrádku byl kopec odlesněn, vlastní stavba byla obklopena pouze kruhovým parterem z nízkých dřevin. Bohužel běh času udělal z letohrádku i kaple pouhou ruinu. Zřícenina zámku a kaple byly 3. května 1958 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Na dochované kresbě získáte představu, jak letohrádek vypadal tehdy, na fotce je jeho současný stav.

Kh-34a

Kh-34

Ze sousední rozhledny je ale opět krásný výhled do okolí, třeba Kolín je jako na dlani. Výstup nahoru je za dvacku. Úzká asfaltka vás ze silnice mezi Vysokou a Mezholezy dovede až skoro ke vchodu. My parkovali na 49.941474, 15.188663.

KH-33

Kh-32

V Zásmukách jsme zastavili prohlédnout si v zámeckém parku prý čerstvě rekonstruovanou "Zásmuckou grottu". Docela hezká, i když malá a zatím bez obnovy interiéru. Co je na ní zajímavé, že se k výstavbě tohoto pozoruhodného objektu (grotta = okrasný pavilón typu umělé jeskyně), ani k jejím pozdějším úpravám, dosud nepodařilo dohledat žádné písemné prameny. Vzhledem ke stylovému charakteru památky lze její vznik datovat do konce vlády hraběte Oldřicha Adolfa Vratislava ze Šternberka (zemřel v roce 1703), případně ještě do doby před rokem 1694, kdy bylo zakoupeno rodové sídlo Častolovice. Jsou to ale jen dohady. Důkazy žádné nejsou.

Kh-35

No a poslední zastávku doporučila Jana už v místě všeobecné známém - Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Na náměstí jsme před návštěvou skanzenu krásně poobědvali a pak už nás čekala prohlídka. Ať to nemusíte hledat, parkoviště je na 49.997703, 14.971838. Skanzen tam je už ze sedmdesátých let minulého století, každý tam už byl a tak opravdu jen pár fotek.

Kh-36  Kh-37

Kh-38  Kh-39

A pak už jen domů. Jeden obyčejný zářiový víkend končí.

Co vás zajímá?

Kontakty na nás

Náš parťák obytňák

Jirka a Jana
Praha

jiri.pm@seznam.cz