V roce 2018 to vyšlo velmi dobře. Poprvé byl volný "velký pátek", pak víkend a Velikonoční pondělí. Ve čtvrtek den dovolené, vyrazit ve středu a bylo z toho 6 volných dní. Takže dobrá příležitost splnit mé ženě přání podívat se do Holandska, na jarní výstavu květin v Keukenhofu.

Z Prahy má cesta více než 900Km, což vůbec není málo. Proto jsme vyrazili už ve středu odpoledne (spíš až k večeru), aby byl alespoň kousek za námi. Při zásadě nikdy nespat na dálničních odpočívadlech (má to dva hlavní důvody: jeden je bezpečnostní - právě na odpočívadlech je zvýšené nebezpečí aktivit různých gangů, a druhy je lidský - mezi kamiony, s nastartovanými motory nebo běžícími chladícími jednotkami, stejně není spánek nic moc), jsme sjeli u Ústí nad Labem na Trmice a na už prázdném parkovišti u nákupního centra strávili první (deštivou) noc.

 souřadnice: 50.652008, 14.003101

Bylo sice ujeto jen něco přes 80km ale alespoň něco. Druhý den brzy ráno jsme pokračovali po dálniční trase Drážďany, Lipsko, Kassel, Dortmund, a u Emmerich am Rhein do Holandska. Celé Německo byla doprava naprosto v pohodě, nečekali jsme nikde. K cestě snad jen poznámka, že opravdu stojí za to na tankování sjet kousek z dálnice, k nějaké vesnické pumpě. V našem případě jsme šli z ceny okolo 1,35 EUR za litr na dálničních pumpách, na cenu 1,289EUR při zhruba 10km zajížďce.

V Holandsku to bohužel začalo. Mají krásnou síť dálnic, bez dálničních poplatků, na hlavních tazích i pětiprodudové, ale skoro všude byly šílené zácpy. Sice jsme úplně nestáli ale ploužení krokem bylo velmi časté a děsné. Navigace neustále nabízela alternativní trasy ale všude to bylo stejné. A musím říct, že těch cca 850km na jeden zátah v jednom člověku je pak na hranici snesitelnosti.

První noc v Holandsku jsme naplánovali do kempu, ať se můžeme po té štrece trochu vzpamatovat. Protože mám pro letošní rok koupenou ACSI kartu, vybral jsem Camping de Duinpan, asi 9km od zahrad v Keukenhofu. Volno měli i bez objednání, platit se dá jakoukoliv kartou a se slevou na ACSI kartu jsme za auto a 2 lidi platili 20EUR (17EUR plus 2x 1,5EUR pobytová taxa).  http://www.campingdeduinpan.com/en/

V kempu jsou travnato-písečná stání a všechno je hodně natěsno. Po úzké uličce mezi živými ploty dojedete do slepých "dvorků" se třemi stáními. Takže buďto nacouvat, nebo se těžce otáčet. Při sedmi a půl metrech, které Mazlík má, jsem si samozřejmě přivodil první drobnou nehodu - po zaseknutí jedné větve mi plot vytrhl plastovou část blatníku. Naštěstí to šlo nacvaknout zpátky.

Sloupek na stání má vývod na elektřinu, kohoutek na vodu, vývod pro napojení odpadní vody a konektor pro televizní signál. V kempu je samozřejmě veškeré zázemí. U každého "dvorku" je altán pro vypouštění a mytí chemických WC, na začátku a na konci kempu umývárny a prádelny, hned vedle restaurace. 

I když se už smrákalo, dali jsme po zaparkování ještě procházku pro protažení ztuhlých těl. Asi kilometr od kempu začínají "Kachelduin" - uměle nasypané duny tvořící jedinou zábranu Severnímu moři, aby zatopilo tuto část Holandska. V kempu jsme totiž 10 metrů pod úrovní moře. Přímo na pláž se nedostanete ale rozhodně je to zajímavá zkušenost. Duny jsou směsicí písku, trav a keřů ale nejpodivnější je pohled nahoru, do kopce, kde se nahoře, na horizontu duny, projíždějí zaoceánské lodě.

V kempu jsme si uvědomili jednu místní zvláštnost - v Holandsku se divoká zvířata moc nebojí. Při zapojování elektriky a chození kempem potkávám kachny, divoké husy, dokonce zajíce, kteří z pár metrů klidně sledují moje počínání. 

Ráno přišel hlavní hřeb výletu - květinová výstava v Keukenhofu. Mají otevřeno už od 8h, my tam dorazili po deváté hodině a stále jsme byli mezi prvními. Před výstavištěm je obrovské travnaté parkoviště a zabloudit nemůžete - každých pár métrů je "směrovčík", který vás máváním navede na strávné parkovací místo. Obytňáky mají svoje oddělení, nedaleko od hlavního vchodu. Zaparkujete a jdete ke vchodu. Hlídači jsou na parkovišti celý den a navíc... je to Holandsko.

Při nákupu vstupenek u pokladny nahlásíte, že máte auto (jakékoliv) a kromě vstupenky (17€ dospělý, 8€ děti 4-17let) dostanete za 6€ i parkovací lístek. Uschovejte, ukážete ho pak u výjezdu z parkoviště. Ještě doporučuji koupit za 5€ krásný průvodce parkem, fakt za to stojí. No a pak už jen vejít. Web stránky parku najdete na: https://keukenhof.nl/en/

I když čas velikonoc je přeci jen trochu brzy (hlavní sezóna je tak konec dubna, začátek května), tak květin a různých expozic je jak v parku, tak v halách vidět oooobrovské množství. Žena prohlásila, že je vlastně dobře, že tu jsme brzy. Víc kytek by prý už bylo na síli normálního člověka. No a zde je fotogalerie z Keukenhofu: 

Fakt jsem nevěděl, jaké vybrat. Takže jen namátkově....

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po zkušenostech s holanskými dálnicemi nastavuji do navigace "vyhnout se dálnícím", zadáváme město Roosendaal, které je na jižních hranicích, skoro u Belgie a nazdařbůh vyrážíme. Je to něco okolo 170km, což je sranda. 

Projíždíme krásnými a upravenými městečky a vesnicemi a stále obdivujeme, s jakou harmonií staví Holanďani svá obydlí ve vztahu k okolní přírodě. Všude nízké budovy, přírodní barvy i materiály, žádné ploty, mnoho vody a co je v Holandsku zvláštní - lidé nemají doma vůbec potřebu se nějak ukrývat. Záclony prakticky neexistují a když jdete po ulici, každým oknem vidíte přímo do soukromí obyvatel. 

Na všech silnicích jsou vždy po pár stech metrech odstavné  pruhy, takže zastavit můžete každou chvilku. V obcích mají na okraji vždy nějaké to parkoviště a tak není problém vydat se do centra na prohlídku.

Na mnoha místech probíhají trhy. Výborné sýry, ryby, pečivo a spousta dalších dobrot. 

Pak už jen přejezd přes moderní Rotterdam - druhé nejvetší město v Nizozemí. Za 2.světové války bylo kompletně zničeno a tak je kompletně moderní. Až je na nás kontrast s poklidným venkovém snad až moc velký.

Na jih od Rotterdamu se táhnou nekonečné námořní přístavy, skladiště, přečerpávací stanice a tak to není nejhezčí část cesty. Okolí se dramaticky zlepšuje, když překročíme Hartelkanaal a Brielse Meer. Příroda zase vítězí.  Pak přejíždíme po krásném mostě (silnice N57) na první z bezejmených velkých ostrovů a na něm se rozhodujeme najít místo pro další noc. Není to nic složitého a kdo hledáte tip, tak doporučujeme prázdné parkoviště  na 51°41'54.8"N 4°17'40.5"E. Je trochu stranou od hlavní silnice a proto klidné.

Na parkovišti je i malá samoobslužná jídelna "Hetty's Verse Friet", otevřená do 20h.  

Ráno pokračujeme napříč ostrovem, pak po mostě zpět na pevninu a přes původně nastavený Roosendaal, dále po vedlejších silnicích několikrát překročíme hranice Nizozemí/Belgie/Nizozemí/Belgie, zastavujeme na oběd v belgickém Baarle (uprostřed městečka je výborně umístěné velké a volné parkoviště na 51°26'25.4"N 4°55'53.2"E.

Pěšky kousek zpět po hlavní ulici a na ní najdete výbornou a levnou restauraci Brussels Hof. Kdo stejně jako my milujete pravé belgické (vlastně vlámské) fritty, tak to si nesmíte nechat ujít. Hranolky? Pche!

Po obědě už rychlá jízda do trojmezí Belgie/Holadnska a Německa a vítá nás hlavní cíl dnešní cesty - starobylé Cáchy. Tam se určitě zastavte a jděte se podívat do historického centra. V nádherné katedrále Panny Marie bylo v letech 936-1531 korunováno 30 králů, mezi nimi i Karel IV. nebo Václav IV. Pěkná je také gotická radnice z roku 1355. Historické centrum má úžasnou atmosféru.

Našli jsme i perfektní místo na parkování, jen 1km od centra a taky nejlevnější naftu v kraji.  Na křižovatce Vaalser Str. a ulice Kronenberg je pumpa ESSO. hned za ní je parkoviště, vedle (50°46'06.1"N 6°03'22.3"E) volné parkování před městským bazénem a na dohled i parkoviště u Lidlu a Kauflandu. Někde se tedy zcela jistě chytíte.

Po krásné prohlídce centra jsme za soumraku vyrazili dál a na noc našli další výborné místo, přímo na hranici "National park Eifel", kousek za obcí Kesternich. V serpentinách je malý platz, dokonce s kempingovým sezením. Najdete ho na 50°36'52.4"N 6°22'33.4"E.

V noci dost pršelo ale i tak byl z našelo "ležení" krásný výhled na vodní dílo Obersee dole v údolí.

No a v neděli ráno už na dálnici a prvních zhruba 450km zpět do Čech. A aby to bylo k vydržení, tak poslední zastávku doporučila moje žena v bavorském městě Bamberk. Je poměrně velký a nevzhledný ale opět má krásné historické centrum, připomínající Český Krumlov po Bavorsku. Kousek od centra, na břehu řeky Regnitz je stellplatz (adresa: Heinrichsdamm 33, 96047 Bamberg)

No a pro poslední noc jsme vybrali velmi pěkný stellplatz ve vesnici Wadendorf, okolo 40km od Bamberku. Skoro 500m nad mořem, otevřená a čistá krajina, malá vesnice ale s hospodou i obchodem a stellplatz je zdarma. Sprchy, WC, elektřina a jako bonus: 24h funkční automat na půllitrové lahve místního bavorského piva (1€ za lahev!).

 No a druhý den už jen cesta na hranice s ČR a po zastávkách v Chebu a Mariánských lázních zase domů, do Prahy.

Při první a vlastně testovací jízdě Mazlík splnil všechna očekávání. Ujeli jsme přes 2300km, průměrná spotřeba byla 10,4 litru na 100km, což se super výsledek. A to jsem jel vždy s minimálně do poloviny plnou nádrží nafty a vždy skoro plnou 130litrovou nádrží na vodu. Jako test. Posílený elektro systém od firmy Karavany PRO mi dával zapomenout, že bych měl nějak řešit stav baterií. Prostě byly furt plné. Praktičnost interiéru jsme ohodnotili jako vynikající a tech pár nedodělků a drobných chybiček v pohodě vychytáme. A první další úpravou bude instalace měchů. Ty by si náš Mazlík fakt zasloužil.