Povánoční Bavorsko (27.-31.12.2018)

Tedy hned na úvod musím říct, že jsme naší poslední letošní cestu plánovali docela jinak. Mnohem "velkolepěji". Na Štědrý den se u nás tradičně schází celá rodina a tak v úvahu přicházel odjezd minimálně až den poté. Plánovali jsme cestu do Itálie, do Viterba (asi 80km nad Římem). Jednak máme to historické město rádi, jednat tam prý pořádají docela zajímavé Silvestry a jednak jsme se chtěli stavit i u známých Paola a Antonely a dobře pojíst. Od 25.12. do 2.1. (Jana jde do školy až 3.1.) by to mohlo vcelku vyjít, tam i zpět nějakých 3000km, možná 3200km. Pak ale při jednom rozhovoru se Zdeňkem a Bobeškou Janáčovými (www.bydlikemevropu.com) se nabídla i možnost jet za nimi a trávit s nimi Silvestra naopak ve Francii, kousek od Marseille. Takže jsem promýšlel trasu na obě místa, pořád zvažoval kudy jet a co si prohlédnout cestou tam, abychom byli poslední den roku buďto na jednom, nebo druhém místě. A protože jsem trouba, tak až úplně v závěru plánování jsem si položil jednu veledůležitou otázku: "stihnu se vůbec vrátit zpět"? Jestliže se probudíme na Nový rok v nějakou rozumnou hodinu, tak těch více než 1500km ať již z Marseille nebo z Viterba domů prostě v jednom řidiči do 2.1. večer nedám. Takže změna - uděláme si jen malý okruh Bavorskem a prohlédneme si nějaká ta historická města a městečka. Jistě budou ještě vánočně nazdobená a to by nakonec mohlo být docela pěkné. Snad bude i počasí trochu spolupracovat.

Vyrážíme do Bavoří !

Samozřejmě s rozhodnutím o zkrácení trasy na nás padla pravá povánoční lenost, do toho nějaké návštěvy příbuzných a známých a bylo rozhodnuto, že odjedeme až 27.12. Osud nás bohužel potrestal a tak když jsme ve čtvrtek opravdu vyrazili, přichystal nám Dodo problém s prasklým přívodem vody do sprchy v garáži, s jejím kompletním vytopením a následnou nutností alespoň provizorní opravy (podrobnosti najdete v Archívu aktuality dne). To celé zapříčinilo, že jsme do prvního vybraného cíle dorazili až za tmy. I když je pravdou, že ta nastává už po páté hodině odpolední.

1.zastávka - Norimberk

Už doma jsme přes Park4Night vybrali Stellplatz, který vřele doporučujeme. Najdete ho na souřadnicích 49.474818, 11.093875, je pro cca 10-15 vozů, zcela zdarma a k dispozici je i domeček s nerezovými toaletami. Přívod elektřiny bohužel není, vypustit odpadní vodu taky nelze ale je to zadarmo a hlavně s dobrým spojením do centra města.

Bav-01

Ráno nás přivítala sametová obloha a tak rychle vyrazit. Na ceduli, která je umístěna vedle domečku s toaletami, můžete najít způsob dopravy do centra autobusem z nedaleké zastávky. My ale zvolili asi 500m dlouhou cestu na stanici metra, pardon U-bahnu, s názvem "Nordostbanhof". Za chvíli a za hubičku jsme v centru.

Norimberk. První zmínky o tomto městě se datují mezi roky 1000 až 1040, v průběhu opevňování pohraničního území mezi SaskemBavorskemVýchodními Frankami a Čechami v místě průsečíku důležitých strategických cest. Norimberk se brzy spolu s Augsburgem stal jedním ze dvou největších obchodních center na cestě mezi Itálií a severní Evropou. Za své sídlo si jej vybrala i řada římskoněmeckých císařů. Významné je období vlády "našeho" císaře Karla IV., který Norimberk často navštěvoval a také zde nechal postavit některé důležité stavby, například kostel Panny Marie. Karel IV. zde na říšském sněmu roku 1356 uveřejnil prvních 23 článků své Zlaté buly a roku 1361 mu zde porodila jeho žena Anna Svídnická syna, pozdějšího krále Václava IV. Na přelomu 15. a 16. století zde působil slavný místní rodák, malíř Albrecht Dürer. Ve druhé světové válce byl Norimberk jedním z předních cílů spojeneckých leteckých náletů, které 2. ledna 1945 staré město téměř zcela srovnaly se zemí a město jako celek těžce poškodily. Rovněž v pětidenní bitvě o Norimberk v dubnu 1945 byly základy mnoha historických budov zničeny. Krátce zaznívaly i názory, že by bylo lepší ruiny opustit a město vystavět znova na jiném místě, většinu staveb se ale podařilo zrekonstruovat do původní podoby. Uvidíme tedy vlastně hlavně kopie původních staveb.

Bav-02

Po výstupu ze stanice "Opernhaus" jsme na jižním okraji historického centra. Dáváme se vpravo, kde po asi 400m nacházíme "Handwerkerhof". Leží přitisknutý na hradby a je to vlastně shluk malých dílniček a prodejen místních tradičních řemeslníků. Něco vzdáleně jako Zlatá ulička na Pražském hradě. Když jsme dorazili, bylo všude zavřeno a tak naštěstí jsme ani nemohli být vystaveni svodům a místním přemrštěným cenám.

Bav-03  Bav-04  Bav-05

Pak naše prohlídka pokračuje Královskou třídou (Königstraße), kolem gotického kostela sv.Vavřince (Lorenzkirche). I když vypadá velmi dobově, je to právě příklad rekonstrukce z roku 1949. Na klenbu a nosníky byla tehdy použita kvůli nedostatku jinéo materiálu, prostá ocel. Po můstku přecházíme říčku Pegnitz a všude obdivujeme, jak vkusně a decentně jsou nové stavby zakomponovány do Starého města. Turista to v podstatě ani nevnímá.

Bav-06  Bav-07  Bav-08

Před námi se otevírá proslulý Hauptmarkt. Velké náměstí, kde zrovna předevčírem skončily „Christkindlesmarkt“, což je největší vánoční trh ve střední Evropě, s tradicí sahající už do 17.stol. Teď už se bohužel vše jen rozebírá a odváží. Nicméně nás zajímá Kostel Panny Marie v čele náměstí. Je totiž pevně spjat s císařem Karlem IV. Ten Norimberk navštěvoval hned po Praze ze všech měst nejčastěji. Coby český král odtud i nastoupil v září 1354 svou císařskou korunovační cestu do Říma. První císařskou fundací Karla IV. bylo založení právě této norimberské kaple Panny Marie – Frauenkirche. Vysvěcena byla v roce 1358.  Císař zde plánoval uložit i říšské korunovační klenoty. Ty už v roce 1350 přivezl z Mnichova, kam je umístil císař Ludvík Bavor, do kostela sv. Víta na Pražském Hradě. Symboly císařské státnosti ovšem nakonec nespočinuly zde ve Frauenkirsche, ale zůstaly u nás, v kapli sv. Kříže na Karlštějně. Proč vlastně Karel své rozhodnutí změnil? Místo uložení klenotů zde v Norimberku bylo všeobecně vnímáno jako správné - byl tu pomyslný střed říše. Čechy pro "našeho" panovníka ale získaly větší důležitost než Norimberk, přestože právě ten si uchoval z jeho pohledu i nadále klíčové postavení. 

Bav-09  Bav-10

Další velkou zajímavostí a také turistickou atrakcí na kostele je norimberský orloj zvaný Männleinlaufen, který je umístěný ve štítu kostela. Jednou denně v poledne zazní troubení trubačů a objeví se sedm kurfiřtů, kteří třikrát obejdou císaře. Orloj měl připomenout Zlatou bulu Karla IV. z roku 1356, kde se určuje, že každý nově zvolený římský král musí svolat říšský sněm do Norimberka. Vytvořil ho v roce 1509 hodinář Jörg Heuss a figury na orloji mědikovec Sebastian Lindenast st.

Bav-11

Před odchodem z náměstí se ještě zastavujeme u Krásné kašny. Opravdu se tak jmenuje: Schöner Brunnen. Mezi čtyřicítkou alegorických postav filozofů, evangelistů, církevních představitelů, kurfirstů a proroků, jsou i zástupci českého království.

Bav-12  Bav-13

Míjíme ještě jeden kostel, a sice Kostel sv. Sebalda. Je zajímavý snad tím, že je nejstarším kostelem v Norimberku. Zmínky o něm jsou už ze 13. století. Uvnitř byla docela pěkná vánoční výzdoba a za zkouknutí stál i hrob sv. Sebalda. Je to unikátní z mosazi odlité renesanční dílo sochaře a kovolitce Petera Vischera staršího a jeho synů, z tzv. parléřovského období ve 14. století.

Bav-14 

Posledním místem v Norimberku, které chceme navštívit je dům slavného malíře období humanismu Albrechta Dürera (1471-1528) na ulici Albrecht Dürer Strasse vedle císařského hradu. Slavný malíř a matematik zde žil posledních 20let svého života a dům dnes slouží jako muzeum. Interiér domu je zařízen podobně, jako tomu bylo v 16. století. K vidění je renesanční kuchyň a obývací pokoje. Největším lákadlem je ale tiskařská dílna v druhém patře, v níž je ukázán postup výroby deskového obrazu. Ve třetím patře je od roku 2010 umístěn grafický kabinet. Nemají tu žádný Dürerův originál, jen kopie. 

Bav-15  Bav-16  Bav-17

Rozlehlý komplex norimberského hradu s královským palácem a zahradami si necháváme na příště. Takže využíváme krásné počasí a pomalou chůzí procházíme Norimberkem až k našemu Dodíkovi. Za soumraku vyrážíme k dalšímu cíli, městu Würzburg. Je asi 110km daleko.

Bav-18

2.zastávka - Würzburg

Měli jsme v plánu dojet asi 10km před Würzburg, zde byl kreslený stellplatz za 10EUR na noc. Nicméně naše navigace Garmin Camper 770 neměla svůj den a nasměřovala mě nejen na cyklostezku, aleprý mám i podjet hlavní silnici tunelem o výšce 2,50m. Takže jsme už za tmy klasicky zabloudili. Nicméně jsme hned vedle našli velmi dobré místo na přespání, které si dovoluji nabídnout následovníkům. 8km před centrem Würzburgu, na souřadnicích 49.746890, 9.989915, najdete veliké parkoviště u sportovní haly a tenisových kurtů. Žádné omezení (zatím), stupňovité uspořádání a keře všude okolo dělají z místa slučné nocležiště. A navíc, o 100m dál přes silnici je "Weingut Schmitts Kinder", takže kdo chcete vyzkoušet místní víno, zpět do auta to nebudete mít daleko. Večer začalo pršet a vydrželo to až do rána, takže fotku jsem neudělal.

Druhý den ráno zbývalo jen popojet těch pár kilometrů a zaparkovat na nábřeží u Mohanu. Místo na parking vřele doporučujeme. Souřadnice 49.786211, 9.927927. Parkovné je směšné, tuším že 2EUR na 24h. Asi by se tu dalo i přenocovat, jen by člověk musel najít nějakou akceptovatelnou rovinu - plocha se dost svažuje k řece.

Bav-19

Würzburg se rozkládá po obou stranách řeky Mohan. Městu vévodí pevnost na Mariánské hoře (něm. Marienberg) na západní vyvýšenině jedné z třetihorních vápencových desek, do nichž se vryl Mohan. Světoznámá Würzburská rezidence se zámeckou zahradou, kterou jsme si chtěli hlavně prohlédnout, byla roku 1981 zařazena na seznam UNESCO. I když v roce 2004 oslavilo město 1300leté jubileum, moc původních staveb neuvidíte. Vlastně skoro žádné. 16. března 1945 byl totiž pro Würzburg osudný den: při sedmnáctiminutovém (!) bombardování letky Royal Air Force přichází o život přes 5 000 lidí. Centrum je z devadesáti procent zničeno.

Bav-20

Würzburská rezidence je docela rozlehlý palác, na jehož výstavbě se podíleli přední barokní architekti. Výstavba paláce probíhala v letech 1720-1744 a po jejím dokončení měl palác tři křídla s nádvořím uprostřed a několik stovek pokojů. Sloužil jako rezidence würzburského knížete-biskupa. V současné době patří k nejvýznamnějším památkám Německa a díky zařazení do seznamu UNESCO, i světa. Dominantou rezidence je schodiště bez opory jediného sloupu, krásná zámecká kaple nebo Císařský sál.

Bav-21  Bav-22  Bav-23

Nedá mi to a přikládám ještě dvě fotografie. Jedna je tak, jak jsem jí vyfotil od zahrad a druhá letecká, ta je z roku 1945. Můžete si tak udělat představu, jakou obrovskou rekonstrukci za sebou tento skvostný palác má. A na té válečné vidíte i část historického centra tak, jak tehdy vypadalo.

Bav-24  Bav-25

Zbytek procházky už vezmu stručně, protože i my jsme trochu přidali - začalo zase pršet. Ale za zmínku jistě stojí Starý mohanský most, který se svojí sochařskou výzdobou připomíná Karlův most v Praze a pak náš výstup nahoru k pevnosti Marienberg. Ta už sice byla zavřená ale svařené víno a pivo v zámecké restauraci bylo super.

Bav-26  Bav-27

Bav-28  Bav-29

Fotky jsou jen z telefonu protože v převážně deštivém dni se mi sebou velká zrcadlovka tahat nechtěla. No a opět až za soumraku sedáme do Dodíka a vyrážíme dál.

3.zastávka - Rothenburg ob der Tauber

V Rothenburgu má obytňák vlastně jen dvě možnosti k zastavení na noc - stellplatz za 10EUR/noc jen se stojany na el.připojení a stellplatz za 12EUR navíc s toaletami. První byl zcela prázdný, druhý skoro plný. Najdete ho na 49.370507, 10.183263 a vstup do historické části města je hned za křižovatkou.

Bav-30

Rothenburg ob der Tauber je oproti dvěma dříve navštíveným městům v naprostém protikladu. Zůstal totiž zachován z dob temného středověku, jen s minimem nějakých zásadních přestaveb. Historie města se začala psát už v roce 1142, kdy byl nad řekou Tauber vybudován hrad – Castrum Imperiale – králem Konrádem III. z rodu Hohenštaufů. V podhradí se postupně rozvíjelo městečko, budoucí Rothenburg, které se stalo významným regionálním centrem a v roce 1274 dostalo od císaře Rudolfa I. Habsburského titul „svobodné císařské město“. Tento titul zaručoval Rothenburgu postavení jakéhosi nezávislého státu.  pro nás s Janou to bylo zdaleka nejhezčí město na prohlídku a jsme pevně rozhodnuti se sem ještě někdy na jaře i v létě vrátit. Staré město přímo láká k toulání se úzkymi uličkami nebo, a to je jeho specialita, můžete ho skoro celé obejít po hradbách. Odhaduji to tak na 2,5km, po kterých můžete pěkně z výšky, z dřevěného hradebního ochodu, městečko obdivovat.

Bav-31

I když i Rothenburg má svoje top turistická místa, neuvádím je z prostého důvodu - tohle město si prostě zaslouží, abyste si jej prochodili a prožili celé. Uličky, náměstí, domy, kostely, hospůdky, obchody,...a hlavně ty hradby. Pár fotek sem dám prostě jen pro inspiraci a bez dalšího komentáře.

Bav-35  Bav-36  Bav-37

Bav-38  Bav-39  Bav-40

 

4.zastávka - Nördlingen 

Další zastávky už představím rychle. Všude bylo sice hezky ale už to nebylo o moc jiné. Takže se soustředím jen na zajímavosti. V Nördlingenu to byly "křivé" domy. Celkově je to čisté město se světlou dlažbou a typickými, většinou hrázděnými budovami, ale ve středu města jsou některé domy, které rovinu zrovna nectí. 

Bav-41  Bav-42  Bav-43

 

5.zastávka - Harburg (Schwaben)

Malé městečko je zajímavé tím, že řeka Wörnitz, která centrem protéká, vytváří takové jakoby neustále rozvodněné území a tak v korytu řeky se nachází plus-mínus celé centrum. Voda teče kolem domů, mezi domy, pod domy. Prostě docela zajímavý úkaz. Zastavit (a i případně přespat), se dá na 48.785691, 10.691335.

Bav-47  Bav-48  Bav-49

Po setmění jsem vytáhl stativ a tak vznikla poslední fotka z naší povánoční cesty Bavorskem. Celkem jsme ujeli 1.071km, počasí nám vyšlo tak napůl, jídlo bylo všude naprosto super a určitě se sem v některém příznivějším období chceme vrátit. Vezeme si domů i pár lahví místního vína. Takže: "Grüß Gott und Prosit "!

Bav-50

Co vás zajímá?

Kontakty na nás

Náš parťák obytňák

Jirka a Jana
Praha

jiri.pm@seznam.cz