09.02.2019 - Správné huštění pneumatik ?

Patřím mezi motoristy, kteří mají ohledně huštění pneumatik pouze klasickou uživatelskou zkušenost z osobních vozů a nedělají z toho žádnou velkou vědu. Když u osobáku odklopím víčko nádrže, tak tam většinou najdu údaj na kolik pneumatiky hustit a tohoto údaje se po celou dobu vlastnictví auta držím. Jsem docela pečlivý řidič a tak kontrola tlaku v pneumatikách patří mezi moje pravidelné činnosti. Kouknu pod víčko na údaj (vždy ho znovu a znovu zapomínám), u pumpy tlak zkontroluji a případně pneumatiky dohustím. Prostě žádný problém.

Podhuštěno, správně nahuštěno nebo přehuštěno.

Každý řidič ví, že když není pneumatika nahuštěna správně, není jí úplně dobře. Kromě jednoznačně zhoršených jízdních vlastností (při přehuštění odskakuje a při podhuštění "plave") a tím i bezpečnosti jízdy, to má i zásadní vliv na životnost obutí. Někde jsem našel docela názorný obrázek:

Pneu-01

Čím menší plocha pneumatiky se dotýká podvozku, tím se styčná místa více a rychleji sjíždějí. Takže lepší je mít v pneumatice vždy tlak optimální. O přilnavosti, odvodu vody a tím i bezpečnosti mluvit asi nemusíme.

Když k nám ale do rodiny přibyl Dodík, tak tento postup nějak přestával stačit. Říkal jsem: věc se má totiž tak, že zatím co u každého osobního auta je pouze jeden výrobce celé té pohyblivé mašiny, tak v případě obytého auta jsou dva. U toho našeho vyrobil FIAT podvozek s kabinou a pak jej poslal do Francie, kde na něj milovníci sýrů a vína namontovali "nějakou" nástavbu. Samozřejmě i Fiat snad nějak tuší, jak těžká nástavba to bude a zřejmě údaje v autě - na sloupku dveří u řidiče (a v manuálu k podvozku) bude směřovat někam na 3,5t. Tak jsem doma našel krabici, do které byly uloženy všechny manuály, co jsem s Dodíkem dostal. Manuál od Fiatu mi na straně 256 řekl, že u aut do 3,5t mám hustit při pneumatikách 215/70/R15CP, které má Dodík obuté: vpředu 5,0 a vzadu 5,5.

Pneu-02a  

Mimochodem nemyslete si, že jsem s autem dostal takhle krásný český manuál. Ne ne. Jen francouzský a německý. Naštěstí se tato nedokonalost dá s pomocí internetu poměrně lehce napravit.

 

Čím nám Dodíka vybavili z výroby

Pneu-03 Pilote Pacific 746C byl z výroby vybaven pneumatikami Michelin Agilis Camping 215/70 R15CP 109Q M+S. A protože jsem se tomu nikdy moc nevěnoval, rozhodl jsem se zjistit, co všechna ta čísla a písmena znamenají. Takže:

Agilis Camping - Michelin o této řadě pneumatik píše: "ve verzi Camping je Agilis homologována na FIAT DUCATO. Stavba pneumatiky zesílená dvojitou kostrou umožňuje jízdu s vyšším tlakem huštění. Chráněné bočnice: 8 ochranných štítů bylo rozmístěno na každou bočnici pneumatiky, aby zesilovaly odolnost vůči nárazům. Dezén je lamelizovaný až o +30% proti standardní řadě Agilis a prořezaný až o +20%, čímž se vyrovnává pneumatikám, které jezdí v různorodých teplotních podmínkách. Zaručuje vynikající přilnavost i při příležitostných jízdách v náročných podmínkách. Hlučnost do 70dB." Hmm, tak to snad je v pořádku.

215 - je "jmenovitá šířka pneumatiky". Kdybych tedy pneumatiku po stranách sevřel do nějaké šuplery (pardon: do posuvného měřítka), naměřím šířku 215mm.

70 - je poměr výšky pneumatiky (tedy od ráftu až na vrchol vzorku) a právě šířky pneumatiky. Udává se v procentech. Takže ta moje má na výšku 70% své šířky. Nevím proč to píšou v procentech a nenapíší rovnou, že mám pneumatiku vysokou 150mm.

R - označuje radiální pneumatiku. Tam je to jednoduché. Druhý možný typ - diagonální pneu, se pro osobní auta už vlastně nedělá a pro nákladní jen velmi, velmi omezeně. Snad se jich dá pár najít ještě na traktorech. Takže "R" je téměř na všech pneumatikách, co se s nimi potkám.

15 - udává průměr plechového ráfku (samozřejmě nebo i hliníkového) a to v palcích. Mám tedy ráfky o průměru 38,1 cm.

CP - znamená "camping" a někteří výrobci pneumatik ho začali používat jako označení speciálních pneumatik pro obytné vozy a karavany.

109 - je index zatížení (nosnosti), tedy jakou hmotností mohu jednu pneumatiku maximálně zatížit při schválené rychlosti (viz.dále). U mého indexu 109 je to 1030kg. Tzn. že celé auto nesmí vážit víc, než 4x1030kg=4.120kg celkem. Nad touto hmotností už výrobce neručí za to, že pneumatika "nebouchne" i při jinak dobrých podmínkách. I když samozřejmě je tak počítáno i s nějakou toleranční rezervou. Ale na 4.120kg celkové hmotnosti se dá dosáhnout velmi snadno!

Asi nebude na škodu přidat tabulku s výpisem indexů a jím odpovídajících maximálních zatížení - jen výběr těch cca okolo možných obytňáků a karavanů (kliknutím zvětšete):

Pneu-04

Q - je index maximální rychlosti. Q=do 160km/h, R=170km/h, S=180km/h, T=190km/h, U=200km/h, H=210km/h, V=240km/h. Takže nesmím jet rychleji, než 160km/h. To by neměl být problém :-)

M+S - tak s touhle zkratkou jsem si užil nejvíc. Označení přišlo z Ameriky, (objevuje se ve variantách M+S, M.S, M/S nebo MS) a původně se takto označovaly pneumatiky vhodné pro terénní vozy. Znamená to "mud and snow" (bláto a sníh). Přesně vzato se tu jedná o vhodnost podle povrchu ale ne podle teploty ovzduší !  Opravdu zimní pneumatiku totiž dělá samozřejmě vzorek - aby byla schopna odvádět všechno to svinstvo, co na silnici v zimě je, ale také směs, z které je vyrobena. Ty letní v zimě prostě "zatuhnou, zkamení" a její schopnost adheze prudce klesá. Česká legislativa ale říká, že "zimní" gumy mohou nést označení M+S, M.S, M/S nebo MS a že za zimní se považuje též speciální dezén, u něhož je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení ET, ML nebo MPT. Takže by měly vyhovovat i v zimě. Ale POZOR: proto zrovna toto označení je takový náš ryze český legislativní paskvil.

Pneu-05

Tyto pneumatiky totiž mají vzorek vhodný na vodu, bahno a sníh ale složení směsi, ze které jsou vyrobeny, zimní rozhodně není. Je to spíš celoroční pneumatika, nebo ještě lépe "jaro-léto-podzim a velmi mírná zima". Když s ní vyrazíte v lednu na silnici v ČR, případná policejní kontrola vás v pohodě pustí. V západních zemích, hlavně okolo Alp ale nemáte šanci a přijde minimálně pokuta. Jediná "opravdová" a tam povolená zimní pneumatika musí nést logo se třemi horskými vrcholy a sněhovou vločkou. Někdy se znak uvádí i písměny "TPSF" (Three Peaks Snow Flake).

Takže pozor na pneumatiky jen s "M+S" označením při zimních cestách do zahraničí. Na Dodíkovi jsou to ale pneumatiky v pohodě. Do hor v zahraničí se při opravdu mrazivých teplotách se nevydáváme.

Údaj o maximálním možném tlaku pro nahuštění - většina výrobců pneumatik má někde na plášti i údaj o maximálním povoleném nahuštění pneumatiky. Přetlakovat pneumatiku je dost nebezpečná záležitost hlavně vzhledem k tomu, že následná a většinou dost dlouhá jízda, navíc mnohdy i v letním teplém počasí, zapříčiní ohřev vzduchu v pneumatikách a tím i podstatné další nebezpečné zvýšení tlaku. Klidně o 20-30%.

Pneu-06

Jak vidíte na fotce - tento výrobce má údaj o maximálním možném nahuštění na úrovni hodnoty, kterou Michelin pro "naší" Agilis Camping uvádí jako tu doporučenou (ta maximální je u ní o bar výše). Údaje a možné varianty huštění se tedy liší výrobce od výrobce a tak hlavně při výměnách pneumatik je třeba všechno dvakrát ověřit. Co jsem si koupil, na kolik to mohu hustit a pak tyto hodnoty dodržovat.

Malá odbočka pro pousmání: taky jste si všimli, že v kódu pneumatiky jsou všechny možné jednotky? Centimetry, procenta, palce, indexy a bary. Ať to máme jednoduchý, že?

Fotografii jsem si vypůjčil ze skvělého článku o huštění pneumatik, který na svých webových stránkách vloni uveřejnil cestovatel Zdeněk Janáček. Najdete ho ZDE. Je to velmi obsažný článek, kde se Zdeněk nejenom dělí o své zkušenosti, a to z pozice "kontinuálního cestovatele", který je na cestě již pátým rokem a také z pozice bývalého celoživotního řidiče kamionu, ale navíc požádal o spolupráci na článku i svého kamaráda Martina, který je v oblasti pneumatik profesionálem. Nemá smysl tento článek "vykrádat" a tak ho do toho svého jen s velkou úctou přebírám, resp. na něj odkazuji. Je obrovským zdrojem dalších zajímavých informací.

 

Závěr ?

Alespoň pro mne je ten, že musím kromě pravidelných kontrol tlaku a stavu pneumatik i trochu více myslet. Nabízím ne úplně nereálný scénář: Naše auto (stejně jako většina obytňáků) je konstruováno na větší hmotnost než je těch udávaných 3,5t a tak to velmi svádí naložit kde co a tím auto přetížit. Ve většině evropských zemí to i projde. Hodně se váží vlastně jen v Rakousku a Švýcarsku. Pneumatiky před jízdou trochu přehustím, ve snaze na tu dálkovou trasu snížit spotřebu. Tlak už ve studené v pneumatice se mi tak přiblíží konstrukčnímu maximu. No a vyrazím někam k moři, třeba do Chorvatska a pospíchám. Dnů dovolené není přeci nazbyt a já přejezd ještě za dovolenou nepovažuji. A pak mám třeba v autě i silnější motor, takže to na cestě, hlavně na dálnicích a z kopečka, může svádět trochu přidat. Venku je přes 30°C a já to valím po dálnici několik hodin rychlostí klidně přes 130km/h. Teplota a tlak v pneumatice prudce stoupá a postupně eliminuje výrobní toleranční rezervy pneumatiky. Divíte se pak, že občas dojde k tomu nevyhnutelnému a pneumatika "bouchne" ? A to je pak poměrně rychle po vysněné dovolené !

Pneu-07 Pneu-08

 Pneu-10

A tím dnešní článek končí. O problematice hloubky vzorku psát nemusím. Jednak by to měl každý znát z autoškoly a jednak ve výše zmíněném Zdenkově článku je tomu věnovaná hned jedna z úvodních částí.

No a kdy jste si naposledy měřili tlak v pneumatikách vy?

Co vás zajímá?

Kontakty na nás

Náš parťák obytňák

Jirka a Jana
Praha

jiri.pm@seznam.cz