V dnešní době už skoro člověk nemůže hodit kamenem, aby netrefil nějaký solární panel. Jsou na domech, na průmyslových a obchodních centrech, na parkovacích automatech, solární elektrárny hyzdí kdejaký kout v krajině, jsou prostě všude. No a samozřejmě se tato technologie nevyhnula ani nám - milovníkům obytných aut a karavanů.

Již opravdu mnoho aut je jimi vybaveno (náš Dodík také) a ti, co je zatím nemají, o jejich pořízení minimálně přemýšlejí. Bohužel, o solárech také panuje obecně trochu nadnesená představa. Nováček si říká: "pořídím si na střechu auta jeden-dva solární panely a budu úplně soběstatčný, budu si svítit, využívat všechny spotřebiče, budu chladit klimatizací a bude to paráda!" Bohužel, je to na hony vzdáleno od každodenní reality. A tou největší mrchou, která v tom brání, je prostě a jednoduše účinnost. 

Trocha fyziky

Slunce je neuvěřitelně obrovský zdroj energie a tak když je bezmračná obloha, zásobuje u nás každý metr čtvereční země zhruba jedním kW energie. To je hodně. Ale běžný solární panel umí jen asi 17 % tohoto množství přeměnit na elektřinu. Právě tuto hodnotu označujeme jako účinnost solárního panelu. Ano, prý se už podařilo vyrobit panely s účinnost lehce okolo 25%. To znamená, že dokáže vyrobit elektřinu ze čtvrtiny dopadající sluneční energie. I vylepšování účinnosti solárních panelů má ale své meze. Fyzikální zákonitosti nám ji totiž nedovolí zvýšit nad 34 %. (zdroj: e-on).  Čili první omezení je účinnost vlastního solárního panelu. 

Trocha astronomie

Protože jsme na severní polokouli Země, kde Česká republika se nachází přibližně na padesáté rovnoběžce, slunce nám samozřejmě nesvítí přímo nad hlavou. Jó to na rovníku, tam je to jiné. Na následujících obrázcích je to hezky znázorněno:

Solární panel, který si namontujeme na našeho mazlíka, ten s vlastní účinností okolo 17%, ji samozřejmě dodá jen při přímém oslunění. Ale on leží naplocho na střeše a se sluncem nutně svírá docela nepříznivý úhel, který účinnost dále snižuje. Takže opět ideální stav a to: bezmračná obloha a poledne. V létě nám na panel dopadá slunce pod úhlem 63 a půl stupně. Ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti je už slunce v poledne výrazně níž a úhel je 40 stupňů. No a v zimě je to totání mizérie: jen 16 a půl stupínku. 

Jaké jsou důsledky?

Náš panel je s vlastní 17% účinností. Má cca půl čtverečního metru. A teď si tu účinnost představte jako tedy maximální možnou, co z něj dostaneme - tedy stoprocentní. Bude pak v poledne těch čtyř vzorkových dní pracovat takto:

V poledne, při zimním slunovratu a zcela jasné obloze, přeměníme na elektrickou energii jen 18,3% ze 17% ze slunečního svitu, který na panel dopadne. Tedy "nula, nula,nic". A to se bavíme o poledni a bezmračné obloze! Vlastně se dá říct, že pro zimní výjezdy by bylo daleko účinnější nainstalovat panel na bok auta nebo karavanu. A spousta majitelů, hlavně těch, kteří nejezdí a mají třeba karavan někde nastálo, to samozřejmě vědí a praktikují.

Zvyšování počtu panelů na střeše a jejich výkonu nám tedy samozřejmě trochu pomůže ale samospasitelné není. V České republice prostě kromě léta nevyrobíme ani se střechou plně pokrytou panely tolik energie, abychom byli soběstační. Samozřejmě lze účinnost zvýšit i tím, že panely nebudou na střeše napevno ale že je přimontujeme na nějaké naklápěcí zařízení.

Existují mechanické i plně elektrické naklápěcí systémy. Všechny jsou ale poměrně křehké, trochu ohrožují vlastní panel, v drtivé většině se dají naklápět jen na jednu stranu, takže musíte s tímto ohledem vždy parkovat, jsou i drahé a samozřejmě i těžké. Vyplatí se prostě např. jen u karavanu, který je celoročně postaven u Lipenské přehrady. 

Slovo na závěr? Solární panel je výborný podpůrný prostředek pro rychlejší dobití akumulátoru hlavně v létě. V jiných obdobích roku od něj žádné zázraky nečekejte. Tedy pokud nevybavíte své auto nějak podobně jako na tomto posledním obrázku: