Někdo z vás zprávu zaregistroval ale většina asi ne: 15.11.2018 v Bruselu zasedal Evropský parlament a rozhodl, že bude mocně podporovat rozšiřování digitálního rozhlasového vysílání v Evropě. Konkrétně závěrečná tisková zpráva říká toto: "Evropský parlament na svém posledním zasedání hlasoval za přijetí nového evropského předpisu o elektronických komunikacích. Tato směrnice bude vyžadovat, aby všechna nová autorádia v EU byla schopna přijímat digitální pozemní rádio DAB+".

Pokud tedy Evropská unie tento předpis zavede do praxe, a není mnoho důvodů proč by se to nemělo stát, začneme o digitálním rozhlasovém vysílání slyšet v budoucích letech daleko více, než je tomu doposud. A zajímavé také je, že EU hodlá podporovat využívání technologických možností digitálního rádia hlavně pro dopravu a pro automobily. Takže oblast, která nás bydlíkáře docela zajímá. Tento článek tedy berte jako jednoduchý úvod do oblasti digitálního rádia pro ty, kteří se s ním v praxi ještě moc nepotkali. Co to je, to to umí nebo umět může a jak se to s tím dneska má.

Co to je DAB+ aneb malá exkurze do historie.

V roce 1893 Nicola Tesla předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení. Svět byl unešen. Mohl komunikovat bezdrátově, přenášet lidský hlas! A o pouhých 17 let později dokonce i hudbu! První hudební přenost se uskutečnil v roce 1910, kdy americký fyzik a vynálezce Lee de Forest nasnímá v Metropolitní opeře v New Yorku zvuk opery Carmen a přenáší jej rozhlasově do éteru. Začalo "století rádiového vysílání". Ostatně pamatuje na film Postřižiny? Pak už to šlo rychle. Rozšíření AM vysílání (Amplitudová Modulace), pak jeho nahrazení modernějším FM (Frekvenční Modulace) vysíláním, které přineslo stereo zvuk, vyšší frekvenční rozsah a dokonce i možnost vkládat první dodatkové informace - svět spatřilo RDS (Radio Data System). No a s blížícím se 21.stoletím se analogové rádiové vysílání pomalu dostávalo na své technologické hranice. 

V osmdesátých a devadesátých letech, v době mocného nástupu digitalizace do všech možných odvětví, se vcelku logicky začalo uvažovat i o digitalizaci rádiového vysílání. Jeho vývoj začal v roce 1980 a řidíl ho „Institut fur Rundfunktechnik“ (IRT), což je výzkumné centrum německé televize ARD, ZDF, provozovatel Rakouské ORF a Švýcarské SRF se sídlem v Mnichově. DAB (Digital Audio Broadcasting) se poprvé představuje v roce 1985 na Radiokomunikační konferenci (WARC 85) v Ženevě. O 3 roky později na stejné konferenci se uskutečňuje první DAB vysílání. Následuje představení DAB v dalších zemích Evropy, USA, nebo v roce 1994 v Arabských státech). Normy jsou nastaveny, cesta pro jeho rozšíření je otevřena. Od roku 2007 máme i vylepšenou verze systému: DAB+ (lepší kodek AAC+). Firma Philips uvádí na trh první komerční přijímače a s nimi i teď už všeobecně známé logo pro digitální rozhlasové vysílání.

Poslední oficiálně zveřejněná situace s rozšířením DAB+ ve světě (podzim 2018) je znázorněna tady na mapě. Zbývá ještě dodat, že Amerika ("DAB přeci vymysleli Evropané!") digitální audio vysílání okázale ignoruje. Šmrdlají si tam pořád jen analogové AM/FM vysílání.

No a kdo ze čtenářů by se chtěl podrobněji dozvědět, jak jsou na tom s rozšířením DAB+ jednotlivé země, nabízím k prostudování nejnovější oficiální zprávu z října 2018, kterou vydala Společnost WorldDAB o stavu digitálního rozhlasu DAB+ v Evropě a Asii. Je sice v angličtině ale je plná grafiky a názorných tabulek. Docela zajímavé čtení.

Jak jsme na tom u nás v České republice ? 

Jako vždy jsme trochu alibisti. Navíc, jedna věc je pokrytí signálem DAB+ a druhá věc obsah (stanice), které digitální rádio vysílá. Začneme pokrytím území České republiky. Mapu si můžete zvětšit, je z ledna 2019.

Podle výše zmíněné zprávy společnosti WorldDAB je v České republice pravidelné digitální rozhlasové vysílání (tedy ne jen zkušební) a pokrývá zhruba 62% obyvatel. Podle mapky ČR, která je novější to vypádá, že to bude už trochu víc a tak je dobrou zprávou, že pokrývání ČR signálem jde poměrně rychle. To je rozhodně pozitivní věc.

A co stanice, které digitální vysílání v České republice nabízí? No, není to vyložení průšvih a ani to není žádná hitparáda. Na první pohled je počet vysílaných stanic docela slušný. Jejich přehled k začátku roku 2019 najdete zde v tabulce (tabka se dá kliknutím zvětšit). Některé dokonce vysílají ještě ve "starém" formátu DAB. Nebojte ale, všechny přístroje na trhu jsou zpětně kompatibilní.

Červeně vyznačené rádio Vysočina se řítí do českého digitálního prostoru právě v těchto dnech, takže někdo ho už naladí a někdo ještě ne. Na čtenářově posouzení nechávám, jestli je výčet stanic dostatečný a jestli si najde svoji oblíbenou stanici nebo jestli ještě ne.

Vlastnosti a výhody DAB+ pro běžného uživatele.

Můžeme použít příměr s již známý digitálním vysíláním televize (DVB - Digital Video Broadcasting). V podstatě je to totiž to samé. 

1) Příjem signálu. Jako u digitální televize - signál rádia buďto je nebo není. Tzn. že buďto jej přijímáte a to v jeho plné kvalitě, nebo je ticho. Tzn. žádné šumění, kolísání signálu nebo hlasitosti, atd. Pokud projíždíte autem oblastí pokrytou příjmem, vysílání by se nemělo ztrácet a bude stále konstatní a dobré. Také přeladění při přejíždění mezi vysílači by mělo být bez přerušení..... by mělo být.

2) Ovládání přijímače. Tady je to jednoduché - všechno je prostě rychlejší. Přístroj rychleji najde a naladí všechny stanice. Máte-li barevnou velkou obrazovku, ukáže loga stanic, můžete je rychle třídit, hledat podle žánrů, atd atd.

3) Kvalita signálu. Ta není v autě až tak důležitá protože hluk motoru, aerodynamický hluk a většinou i kvalita zvukové aparatury v autě znemožní vychutnat si vyšší odstup signál/šum, frekvenční nebo dynamický rozsah. Navíc bohužel, i když technicky vysílání DAB+ umožňuje vysílání signálu s vysokým datovým tokem (možná víte, že některá internetová rádia vcelku běžně vysílají s toky až 320kbps), tak naše rádia vysílající přes DAB+, se přes hodnotu 100kbps zatím nedostávají (viz. tabulka výše).

4) Doplňové informace. Ty mohou být samozřejmě daleko bohatší nežli u FM vysílání s RDS. Název stanice, její logo, název písničky zrovna hrající, jméno interpreta, jeho fotka nebo fotka alba, atd. atd. Doplňové informace mohou být ve stejném objemu jako ID3 tagy v audio souborech. A samozřejmě podle nich lze i hledat v přijímaných stanicích např. podle žánru ("najdi stanici, kde teď hrají bluesovou hudbu").

Pochopitelně je třeba mít takové autorádio, které je vybaveno barevnou obrazovkou a umožňuje zobrazení a práci se všemi přijímanými informacemi.

Samozřejmě i informace pro řidiče jako je dopravní info, hlášení nehod, počasí, uzavírek, atd. atd. může být daleko přehlednější, přesnější a obsažnější. Může spolupracovat lépe např. s palubní navigací. Nicméně, co není vysláno, to se ani nedá přijmout. Speciálně v České republice nejsme úplně nejobsažnější a nejrychlejší ve vysílání dat, které jsou pro řidiče mnohdy dost důležité. 

Jaký tedy bude DAB+ rok 2019 ?

V Evropě, určitě v její vyspělé části, bude rychle postupovat jak pokrytí DAB+ signálem (někde jsou už teď skoro na 100% - viz. zpráva WorldDAB) a hlavně - předpokládám, že s globálním pokrytím budou vysílat i potřebné informace. Dobré co do obsahu a hlavně rychlé v čase. No a u nás si můžeme přát, aby se signál rozšířoval stejně rychle jako doposud, aby co nejvíc stanic pochopilo, že být v DAB+ prostoru je dobré a pro nás cestovatele hlavně - aby dopravní informace vysílané v ČR na cestě opravdu pomáhaly.

Každopádně, pokud budete do svého miláčka v dohledné době kupovat nové autorádio, určitě stojí za to si už vybrat model, který bude mít na panelu hrdé logo DAB+.