In Vino Veritas

Jsme s Janou velcí milovníci vína (což není to samé jako "znalci") ale rádi ho pijeme, rádi hledáme další zajímavé odrůdy, značky, láhve a vinaře, rádi za vínem cestujeme. Moraváci se nám asi budou smát ale máme dokonce v Praze pronajatou část jedné vinice. Je na jižním svahu mezi Prosekem a Vysočany, jmenuje se Máchalka a tvoří ji družstvo podobných amatérů, jako jsme my dva. Chtěli jsme prostě poznat o vínu i to, jak se pěstuje. Zažít celý ten "vinařův rok", abychom si dovedli i představit, co za takovou jednou lahví je za práci. A navíc, když máte skoro v centru Prahy klíč od dvouhektarové vinice - znáte po práci v kanceláři lepší relaxaci než jít na chvíli třeba vylamovat zálistky? Já tedy moc ne. A tak sem budeme občas umisťovat nějakou zajímavost o víně protože, zaplaťpánbůh, milovníků vína je u nás hodně a stále více. Prostě představíme sem tam nějaké zajímavé víno, vinaře či oblast. Berte to jako "náborovou akci" milovníků vína a snad i tip, kam se třeba i vydat a která vína si vyzkoušet.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ChardonkaIn Vino Veritas - Chardonka. Jsou ti, co sekt milují a pak ti, co jsou jim "bublinky" úplně ukradené. Nechci si hrát na proroka ale tak nějak si myslím, že ta druhá skupina měla v životě zatím příležitost okusit jen tu naší notoricky známou "Bohemku", navíc určitě v provedení DemiSec. No a tak není divu, že šumivým vínům nepřišli na chuť.  

Každému, kdo vstoupí do světa šampanského vína a nebo alespoň sektů vyráběných klasickou metodou - tedy kvašením v lahvích, se otevře zcela nový a úžasný svět. To je ale téma na samostatný článek nebo i knihu. Prozatím postačí, když zopakujeme, že šampaňským se mohou nazývat pouze a jenom šumivá vína z oblasti Champagne ve Francii, ostatní jsou sekty. No a způsobů, jak dostat bulblinky do láhve, je samozřejmě více. To nehrubší zacházení (u sektů do ceny zhruba 100Kč za láhev) je naprat do "tichého" vína oxid uhličitý, jako když si připravujete sodovku. Fuj. Druhý a asi nejrozšířenější způsob, je druhotné kvašení (to je to, při kterém se vytvářejí bublinky) provést ve velkých tancích a až následně stočit do lahví. Toto je území, kterému vládne sekt Bohemia a jemu podobné produkty. 

No a jediný pravý způsob, jak vyrábět pořádné sekty (neřku-li šampanské), je druhotné kvašení v lahvích. Víno kvasí přímo v lahvích, uložených ve speciálních stojanech naležato, s hrdlem lehce skloněným. Každý den musí všechny láhve někdo o třetinu pootočit, aby se vznikající kvasinky ve formě kalu usazovaly u hrdla láhve. Pak se dočasná zátka i s kalem odstraní (tento dramatický akt má podivně znějící české jméno "degorzáž"), následně se láhev doplní dozážním likérem, uzavře známou širokou zátkou a zadrátkuje agrafou. Už z tohoto stručného popisu je jasné, že dobré sekty představují velké množství práce a proto i vyšší cenu.

No a vínem s vynikajícím poměrem kvalita/cena je "Chardonka" od vinařství Proqin z Velkých Němčic. Je to jednoodrůdový sekt (100% Chardonnay, tedy označení "Blanc de Blanc"), extra brut (extra suchá), opečovávaná ručně. Má nádhernou barvu a ještě lepší chuť. U Proqinu na web shopu mají opravdu poctivou cenu 290Kč ale zrovna toto víno prodává i Makro a to dlouhodobě "podstřeluje" cenu na cca 180 bez DPH za láhev. A v této cenové hladině tak bude opravdu jen velmi těžko hledat konkurenty. Takže za cenu cca 210Kč získáte sekt, který se nemusí stydět za to, jak vznikl a nabídne opravdu nevšední zážitek za super peníz. Rozhodně vyzkoušejte!

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sylvan-cervenySylvánské červené - není tak známé ani rozšířené jako jeho dvojvaječné dvojče Sylvánské zelené. Původ tohoto vína není úplně jasný, nicméně nepravděpodobnějí je, že se jedná o barevnou mutaci právě Sylvánského zeleného. Důvody nikdo přesně nezná ale dokladem může být častý výskyt mutací barvy bobulí nejrůznějších varariant, kdy se na jedné hlavě (keři) objevují hrozny červené i zelené a dokonce také hrozny "dvoubarevné", s bobulemi zelenými nebo někdy i pruhovanými (tzv. chiméra). Sylván červený není zapsán ve Státní odrůdové knize České republiky, a proto ho tak často nepotkáte. U nás ho pár vinařů sice dělá (Znojemsko, okolí Hustopečí a v Čechách u Litoměřic) ale hlavně se pěstuje na jižním Slovensku, severovýchodně od Bratislavy. Slovensky je to samozřejmě "Silvánske".

Název dal odrůdě římský (původně patrně Etruský) bůh Silvanus (též Sylvanus), který byl nejprve ochráncem lesů, později byl považován i za ochránce ovocných stromů, vinohradů a zemědělství vůbec. Ostatně z provincií Pannonia a Noricum se s Římany dostala réva až k nám na Moravu již ve 3. století po Kristu.

Sylvánské červené je obecně považováno za víno vyšší kvality, než Sylvánské zelené. Barva je vzhledem k barevné slupce bobulí výrazně zlatožlutá, vůně trochu připomíná svatojánský chléb, objevují se též zralé žluté plody a jemné bylinkové tóny. Chuť je plná, harmonická, lehce kořenitá. Cítíte v ní takovou příjemnou zemitost. Když se podaří ročník, tak je tak středně vhodné k archivaci (tedy 6-10 let). Hrozny sloužily často i přímo k jídlu, když nejsou zasaženy hnilobou, jsou chutné, s tenkou slupkou a dobře i vypadají.

Jeho velkou výhodou je, že neovlivňuje chuť jídel. Dobrý červený Sylván se může pít samostatně a je výborné pro ty, kteří jsou citlivější na vyšší obsah kyselin v bílých vínech. Toto plné, neutrální, harmonické víno totiž mívá nižší obsah kyselin. Prostě po něm "nepálí žáha".

Víno na obrázku pochází ze Slovenska a vyrábí ho vinařství bratří Jána a Reného Pretzelmayerů. Sídlí v Modré ale obhospodařují i pěknou vinotéku na Červeném kameni. Takže až navštívíte tento velký a zajímavý hrad, zastavte se tam u nich. Nebudete litovat. 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

alea

Aleatico od Antonelly Pacchiarotti

Dnes si nepředstavíme konkrétní víno ale jednu zvláštní odrůdu a zvláštního vinaře. A vyrazíme do Itálie. Kdo byl v Itálii, jistě někdy projížděl Toskánskem. Je to slavná viniční oblast, která nás s Janou většinově trochu zklamala. Ne krajinou, ta je nádherná. Ne lidmi, ti jsou úžasní a přátelští. Ne jídlem, to je všude skvělé. Ale víno jsme nějak v celém Toskánsku nemohli najít takové, abychom řekli - pro tohle stojí za to sem jet ! Ani slavné Chianti, ani proslulé Principesco, nás prostě nijak moc neoslovilo. No a pak jsme jednou byli ve starobylém městě Viterbo (asi 80km severně od Říma), které je vlastně na úplné jižní hranici Toskánska. A v něm jsme dostali tip na prý výbornou restauraci "Osteria del Vecchio Orologio". Je v historickém centru Viterba, honosí se tituly Michelin Bib Gourmand (tedy ne hvězdičky ale jen michelinské doporučení, tzn. že je ještě večeře v ní zaplatitelná) a má úžasnou atmosféru. Strávili jsme tam krásný večer, výborně se najedli a hlavně ochutnali skvělé víno z jakéhosi vinařství "Pacchiarotti". Víno bylo výborné, naprosto jiné než co bylo kde v okolí, prostě zvláštní. A když se na slovíčko zastavil u stolu i sám majitel restaurace Paolo Bianchini (to majitelé v těch kultivovanějších částech světa dělají), zeptali jsme se ho na to víno. Hned se rozzářil a spustil. Ochutnávané víno je odrůda Aleatico, starodávná odrůda sahající až do doby Napoleona, který ji měl v oblibě. Hrozny jsou modré, s bílou šťávou, takže lze z Aleatica vyrábět jak bílá, tak růžová nebo i červená vína. A pěstuje se jen v nevelké oblasti právě na jižním okraji Toskánska. Při našem dotazu na vinaře se Paolo rozzářil ještě víc. "Pacchiarotti" je vlastně paní Antonella Pacchiarotti, jedna z velmi mála ženských vinařů v Itálii, má 6ha Aleatica v městě Grotte di Castro, asi 40km od Viterba a.... je to Paolova přítelkyně. Žijí spolu. A najednou hledí ven a říká "a když chvilku počkáte, tak vás s ní seznámím". Antonella totiž právě dorazila do restaurace. A tak jsme se seznámili s báječnou, milou a velmi hezkou vinařkou Antonellou. Druhý den jsme přejeli do Grotte di Castro. Zaparkovali jsme u sklepa v 10h dopoledne, odjížděli v jednu v noci. Ochutnali jsme všechna její skvělá vína: bílé Matée a Romatico, červené Cavarosso, špičkové těžší Butuni a úžasný Turan - takové italské slámové víno. Vřele, ale opravdu vřele doporučujeme: pojedete-li jižním Toskánskem, zastavte se buďto u Antonelly v Grotte di Castro (http://www.vinipacchiarotti.it) nebo na jídlo v Osteria del Vecchio Orologio ve Viterbu (http://www.alvecchioorologio.it/). Bude to stát rozhodně za to. 

Paolo a Antonella patří od té doby mezi naše přátele, byli jsme tam již vícekrát a nedáme na ně dopustit. A dokonce jsme se s Janou objevili i na jednom propagačním facebookovém letáku vinařství Vini Pacchiarotti :-)

 

Vini-2

 

 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sz-lechoviceSylvánské zelené 2016, Vinné sklepy Lechovice (11.5.2018)

Sylvánské zelené je odrůda starobylá. Vznikla kdysi samovolným křížením odrůd Rakouské bílé a Tramínu (červeného). V minulosti byla na Moravě snad nejrozšířenější odrůdou (říkalo se jí familierně "Morávka") ale postupně ji vytlačily odrůdy Neuburské, pak Muller Thurgau a nakonec Rýnský Ryzlink. Výsledkem je, že láhev "Sylvánu" není až tak obvyklá, neboť se na Moravě pěstuje na pouhopouhých 0,6% celkové plochy vinic a spousta vinařů si ji nechává spíš jen pro sebe a své známé. Vinné sklepy Lechovice ji pěstují hlavně v okolí obce Borotice (Znojemská oblast).  

Sylvánské zelené je odrůda poměrně choulostivá. Nemá ráda mrazy, není ani moc odolná proti škůdcům, pomalu roste a proto se nepěstuje ve velkém. Navíc je to víno v chuti jen mírně kořenité, takové neutrální. Žádné výrazné aroma. Kyseliny je u něj odbourávají dost rychle a tak když se mu při výrobě dost nevěnujete, může být naprosto normální, až fádní.

Láhev, kterou jsme si otevřeli, má původ na viniční trati Nad Kolářovým sklepem. Víno je polosuché, prokvašeno je na 15,8g zbytkového cukru a 12% alkoholu. Kyselinky jsou tak akorát, na hodnotě 6,7g/l. Rok 2016 byl na Moravě po roce 2015 (což byl ročník století) druhým výborným rokem. I když se Sylván dělá většinou suchý, nemůže tato láhev nikoho urazit. Víno má krásnou barvu, někde na hranici  žluté až zelené a v chuti je jemné, ovocné a trochu pikantní. Je krásně kulaté, chuť je hezky plná, cukr je jemný a nevtíravý, po polknutí přichází na závěr svěží a jemná kyselinka.

Láhev stojí 185Kč, vydrží vám při dobrém skladování tak 3-5 let a víno se dobře hodí k mozarelle (caprese), je polosuché takže když k těstovinám, tak by měly mít omáčku se smetanou a z mas samozřejmě drubež. Třeba krůta. Je to láhev, kterou mohou společně vypít vyznavači suchých i sladších vín. Nalejte ho i vinařskému začátečníkovi. Je hodně universální a bude chutnat komukoliv.

Co vás zajímá?

Kontakty na nás

Náš parťák obytňák

Jirka a Jana
Praha

jiri.pm@seznam.cz